Turistické cíle v okolí obce Velký Újezd

Nadační Gutmannův dům založil význačný průmyslník David Gutmann se synovcem Maxem Gutmannem roku 1903 pro židovskou chudinu města. V přízemí byla zimní modlitebna, v patře pak chudobinec.

První olomoucké nádraží vzniklo pol. 19. století. V letech 1936–38 staniční budova od základů přestavěna podle návrhu Antonína Parkmanna, vestibul upravil L. Šlapetka, sgrafita vytvořil W. Zlámal. Nádražní budova má tvar křižovatky. Pod nádražím vede nový podchod do městské části Staré Hodolany.

Původně jednokřídlý barokní zámek z první třetiny 18. století vystavěný olomouckým proboštem F. F. hrabětem Oedtem. Poté byl několikrát přestavován, až dostal za probošta M.W. hraběte Trautmannsdorffa v první třetině 19. století dnešní podobu.

Nový židovský hřbitov vznikl v r. 1883. V r. 1942 poničen, zbořena obřadní síň. Zjištěno 380 hrobů, dnes běžně nepřístupný, parková úprava místa.

Obecní kaplička v Hodolanech pochází z první třetiny 19. stol. Drobná obdélná stavba s půlkruhovým závěrem a předimenzovanou sanktusovou vížkou, vystavěna v klasicistním slohu. Ve dvacátých letech 20. století předána církvi Československé husitské. Důkladně opravena po povodních v roce 1997.

Původně renesanční stavba z r. 1616 stojící na místě obecního špitálu zničeného požárem v roce 1613.

Zaniklé místo tvrze u domu č.p.15

Podlouhlý pahorek tvrze nejasné historie, ukrývající se v ostrůvku stromů na okraji pole

Nad obcí Veselíčko, na Zámeckém kopci se nalézá památník vojákům zraněným v bitvě u Slavkova a převezených do lazaretu, který byl na místním zámku.

Památník vzniku republiky a obětí 1. světové války vznikl podle projektu architekta ing. Františka Koláře. Slavnostnímu odhalení 18.9.1921 byl přítomen prezident republiky T. G. Masaryk. Tuto událost připomíná opodál ležící pamětní kámen. Později přidána pamětní deska obětem 2. světové války.

Pomník postavený na paměť bitvy u Tovačova za prusko-rakouské války, ke které zde došlo 15.7.1866 v prostoru lesíka Bažantnice od 9 do 11 hod. Na čelní straně je 288 jmen padlých vojáků, dnes však obtížně čitelných. Původní oplocení se nedochovalo.

Dochovaná parní čerpací stanice vody z Černovírského lesa do olomouckého městského vodovodu. Fungovala v letech 1889–1960, zachováno původní technologické zařízení, schopné provozu.