Turistické cíle v okolí obce Přáslavice

nebo vyberte

Přáslavice

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 411 záznamů, 8 / 35 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 Hrdibořické rybníky
215.0 m. n.m.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Hrdibořice
Východně od Prostějov a při obci Hrdibořice leží rašelinové mokřady a rybníky vzniklé zatopením míst po těžbě slatiny z l.1938-63. Největší z rybníků je Raška. Přírodní památka od r.1992. Rozloha činí 37 ha. Výskyt vzácné flóry a vodního ptactva.
 Husův sbor
230.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Velký Týnec
Velkotýnecký Husův sbor je modlitebnou Církve československé husitské postavenou v r. 1924. Prvním duchovním správcem se stal Innocenc Kuchař. Na fasádě u vchodu je umístěna pamětní deska legionářům od Zborova.
 Husův sbor
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc
Trojlodní bazilika se zvonicí umístěnou asymetricky. Hlavní modlitebna se nachází ve zvýšeném přízemí. Přístupná je monumentálním schodištěm se šesti sloupy s hlavicemi. Celý chrám je završen kopulovou střechou s lucernou a věžičkou.
 Jestřabí (Habicht)
600.0 m. n.m.
Vojenský újezd Libavá
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Olomoucký kraj, Město Libavá
Okrouhlý pahorek neznámého tvrziště, kolem něhož je 2 m široký příkop lemovaný pozůstatky až 1,5 m vysokého valu, leží v nepřístupné oblasti vojenského újezdu. V r. 1932 popsal lokalitu Karl Schirmeisen a provedl zběžný archeologický průzkum.
 Jestřabí (Habicht, zaniklá ves)
600.0 m. n.m.
Vojenský újezd Libavá
ostatní, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Olomoucký kraj, Město Libavá
Ves se prvně uvádí v r. 1447 již jako pustá. V r. 1559 již byla osídlena německými kolonisty, kteří zde žili až do vysídlení po 2. světové válce. Poté se pustá obec stala součástí vojenského újezdu Libavá. V 50. a 60. letech 20. stol. byly všechny budovy kromě kostela zbořeny.
 Jupiterova kašna
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Jupiterova kašna z roku z roku 1707, původně se sochou sv. Floriana, nahrazenou v roce 1735 sochou Jupitera pravděpodobně od sochaře Filipa Sattlera.
 kadetní škola
345.0 m. n.m.
kasárna Kadetka, klášter augustiniánů s kostelem Všech svatých
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Barokní vojenský čtyřkřídlý objekt s částečně dochovanými prostory augustiniánského kláštera a gotického hradebního systému olomouckého předhradí sloužil do 2. poloviny 19. století jako kadetní škola. Dnes je zde Posádkový dům armády, restaurace, divadelní sály a kanceláře.
 kamenný kříž
238.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, chátrající, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Neředín
Barokní pískovcový kříž z roku 1774. V čele podstavce reliéf Panny Marie Bolestné, do srdce má vražený meč. Výše umístěn reliéf lebky se zkříženými hnáty. Ve vrcholu na soklu kamenný kříž s ukřižovaným Kristem. Kříž památkově chráněn od r. 2015.
 Kamenný mlýn
220.0 m. n.m.
Passingerův mlýn
mlýn - vodní, přestavěno, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
První zmínka o mlýně pochází z r. 1321. Po r. 1760 byly zbytky vyhořelého mlýna přeneseny na druhý břeh, kde se stal součástí městských hradeb. Posledními soukromými uživateli byly Passingerové. V letech 1951-1952 byl zrušen mlýnský náhon. Dnes se v budově nachází restaurace, sklady a kanceláře.
 kamenný most
510.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Město Libavá
Most zde stával prokazatelně již ve 2. polovině 18. století. Na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1830 je most zaznačen ještě jako částečně dřevěný. Tato dřevěná část však patrně tvořila pouze tzv. mostní svršek. Dnes je kulturní památkou ČR.
 kaple
227.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Tážaly
Kaple byla postavena v roce 1825 na místě starší dřevěné zvonice zničené požárem. Před vchodem je socha Madony s dítětem a pamětní deskou obětem I. světové války.
 kaple
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Hablov
Ves Hablov vznikla r. 1787 na pozemcích hradišťského kláštera v Olomouci. Jméno nese po sekretáři Náboženské komise - Habla. V místě stojí kaplička, založená zároveň se vznikem obce. Její zajímavostí je umístění v ulicové části zástavby. Hablov je částí obce Olšany u Prostějova.