Turistické cíle v okolí obce Střížov

Jediná zmínka o tvrzi pochází z r.1631, kdy patřila Fridrichovi Vojskovi z Bogdunčovic. Zanikla snad ve třicetileté válce.

OP Prostějov vznikl po válce na základech firem Rolný a Nehera. Zaměstnával v samotném areálu přes 10 000 zaměstnanců. Projekt továrny - Z. Plesník a.J. Taťák, postavily r. 1957-65 PS Olomouc. V r. 2010 zadlužený podnik zaniká, r. 2014 demolice a odstřel budov.

Velmi dobře zachovalý vodní mlýn na potoce Špraněk zřejmě z 16.-17. stol. V r. 1740 pravděpodobně vyhořel. Počátkem 20. století byla změněna technologie mletí obilí. Dnes rekonstruován.

Větrný mlýn holandského typu jehož stavitel není znám je z r. 1838. Zanikl r. 1922.

Vývoj hradištních valů po nedobytnou pevnost-citadelu-je dlouhý přes 1000 let. Na konci 19. st. byla Olomouc nedobytným městem. Před 1. sv. válkou byl systém rozebrán. Dochovány jsou části románského opevnění, středověkých hradeb, barokní pevnosti.

Velké podzemní prostory pod kostelem sv. Mořice, sv. Michala a pod domem U zlatého jelena, přístupny jen příležitostně. Nevhodné pro osoby s omezenou pohyblivostí (stísněné prostory a až 60 centimetrů vysoké schody).

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

V r. 1998 byla při záchranném archeologickém výzkumu objevena část palisádového žlebu, obepínajícího kruhový prostor o průměru asi 80 m a pravděpodobný severní vstup. Lehce opevněný kruhový areál je rámcově kladen do pozdního eneolitu až starší doby bronzové.

Památník obětí II. světové války v Javoříčku je památkou na 38 obětí vypálení vesnice nacisty 5.5.1945, jenž byl vytvořen v r. 1955 ve stylu socialistického realismu akademickým sochařem Janem Třískou a architektem Miroslavem Putnou.

Pamětní síň v místě dlouholetého pobytu básníka Petra Bezruče.

Panský dvůr vznikl někdy v 16. století. Počátkem 17. století jej nechal Karel z Lichtenštejna rozšířit. Součásti dvora byl i mlýn. Poslední rozsáhlá přestavba proběhla koncem 18. století. V roce 1931 byl veškerý majetek Lichtenštejnům zabaven a přešel do vlastnictví státu.

Soubor budov vodního panského mlýna založeného krátce před rokem 1617, zvaný dříve Podhradní mlýn. Mlýn dvakrát vyhořel, naposledy r. 1894. Budova mlýnice je téměř zničena a obydlí mlynice chátrá.