Turistické cíle v okolí obce Olomouc-Chomoutov

V r. 1781 byl na okraji Lutína postaven Janem Zmeškalem malý mlýn. Mlýnu se pro jeho velikost říkalo "mlének". Posledním mlynářem byl Josef Procházka, za nějž byla činnost mlýna v r. 1907 ukončena. Koncem 80. let. 20. stol. byl zbořen a na jeho místě vznikl rodinný dům.

Bývalý vodní mlýn z konce 18. století s částečně dochovaným strojním zařízením, později výrobna oleje.

Hřbitov pro vojáky olomoucké posádky a jejich rodinné příslušníky byl zřízen na konci 19. stol. severně od obecního hřbitova v tehdy samostatném Černovíře. Příhodná byla blízkost vojenské nemocnice na Klášterním Hradisku. V současnosti začíná obnova.

Pozdně barokní zámek postavený r. 1792 olomouckou kapitulou. Jednopatrový obdélný objekt s pětiosým průčelím. Ke vstupnímu portálu v trojosém rivalitu vede dvouramenné schodiště s kuželkovým zábradlím. V přízemí pruská klenba, patro je plochostropé.

Doba vzniku architektonicky nevýrazné výklenkové kaple stojící při jihovýchodním okraji Cakova není známa. Ve výklenku s mříží jsou sošky Panny Marie a sv. Josefa s Ježíškem.

Výklenková kaplička, patrně z počátku 19. stol., se smírčím křížem, snad někdy z 16. - 17. stol. druhotně umístěným, v její nice jsou kulturními památkami.

Výklenková kaplička a smírčí kříž spolu tvoří jeden památkový soubor. Smírčí kříž je dokladem jedné z forem výkonu trestu zřejmě z 16.-17. století. Výklenková kaple je drobnou lidovou architekturou sakrálního charakteru z počátku 19. století.

Rozhlasový a televizní vysílač stojící nedaleko olomoucké městské části Radíkov byl postaven v letech 1972 – 1979.

Parčíky nad městskými hradbami s bohatou historií přilehlých budov. Původně několik soukromých zahrad, dnes ucelený soubor pro veřejnost. Slavnostně otevřeno v roce 2011.

O želechovické tvrzi není příliš známo. Uvádí se totiž pouze jednou, a to v r. 1349, kdy ji Bohuš ze Ždánic prodal svému bratrovi, olomouckému arciděkanovi Vítkovi. V 15. stol. byl majetek připojen k pňovickému panství. Tím tvrz ztratila význam zeměpanského sídla a beze stopy zanikla.

Vyhlídkový altán nad městem Šternberkem nechal postavit r. 1913 kníže Johann II. z Liechtensteina.

V obci stála tvrz z 12.st., později majetek rodu ze Žerotína. Na jejím místě augustiniáni v polovině 18. století vybudovat barokní zámek, jednopatrovou budovu obdélníkového půdorysu. R.1827 obnoveny interiéry. Dnes zámek v soukromém vlastnictví.