Turistické cíle v okolí obce Mezice

Obelisk postaven podle projektu Josefa Hardtmutha r. 1808 v empírovém slohu. Volně stojící kamenný obelisk, vysoký 19 m. Představuje symbol svobodných zednářů, odkazuje na mystiku Egypta. V krajinářských areálech patřil obelisk k základním prvkům. Zapsán v seznamu kulturních památek r. 1964.

Výjimečná kombinace obytného věžového domu a vodojemu na jednom z nejvyšších míst Olomouce. Projekt z roku 1966, realizován 1968. Dům dominuje sídlištím v jižní části města, plní dosud obě původní funkce.

Jediná zmínka o tvrzi pochází z r.1631, kdy patřila Fridrichovi Vojskovi z Bogdunčovic. Zanikla snad ve třicetileté válce.

Vývoj hradištních valů po nedobytnou pevnost-citadelu-je dlouhý přes 1000 let. Na konci 19. st. byla Olomouc nedobytným městem. Před 1. sv. válkou byl systém rozebrán. Dochovány jsou části románského opevnění, středověkých hradeb, barokní pevnosti.

Velké podzemní prostory pod kostelem sv. Mořice, sv. Michala a pod domem U zlatého jelena, přístupny jen příležitostně. Nevhodné pro osoby s omezenou pohyblivostí (stísněné prostory a až 60 centimetrů vysoké schody).

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

V r. 1998 byla při záchranném archeologickém výzkumu objevena část palisádového žlebu, obepínajícího kruhový prostor o průměru asi 80 m a pravděpodobný severní vstup. Lehce opevněný kruhový areál je rámcově kladen do pozdního eneolitu až starší doby bronzové.

Menší muzeum významného malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara (1877-1934), který žil v Lošticích. Muzeum mapuje jeho život, jsou zde sbírky ilustrací a fotografií. V další části se muzeum věnuje městu, tehdejšímu hrnčířství, či židovské tematice.

Památník obětí II. světové války v Javoříčku je památkou na 38 obětí vypálení vesnice nacisty 5.5.1945, jenž byl vytvořen v r. 1955 ve stylu socialistického realismu akademickým sochařem Janem Třískou a architektem Miroslavem Putnou.

Dochovaná parní čerpací stanice vody z Černovírského lesa do olomouckého městského vodovodu. Fungovala v letech 1889–1960, zachováno původní technologické zařízení, schopné provozu.

Původně parní pila a šrotovna vznikla v 19. století. Po požáru r. 1910 přestavěna. Mlýn fungoval do 70. let 20. stol. Později zchátral. Po roce 1989 byl částečně zbořen a přestavěn na byty.

Pekařský dům u severní brány s kamenným vstupním portálem ozdobeným anděly. Ve štítě půlkruhové niky se sochami sv. Donáta a Floriána. Letopočet 1597 znamená výstavbu pekařského domu a letopočet 1927 jeho celkovou opravu.