Turistické cíle v okolí obce Mezice

Neptunova kašna z roku 1683 od znojemského sochaře Miachaela Mandíka, nádrž vytvořil kamenický mistr Václav Schüller. Nad čtyřmi mořskými koni, stojí postava boha Neptuna. Jedná se o nejstarší dochovanou olomoucku kašnu.

Barokní čtvercový kašna se zaoblenými rohy z pol. 18. stol. asi od místního kameníka. Sloužila jako zdroj pitné vody. Uprostřed kašny socha Neptuna s trojzubcem.

Časně slovanské, lehce opevněné nížinné sídliště nejasného rozsahu bylo zřejmě předvelkomoravským mocenským ústředím olomoucké sídelní aglomerace, obývané vládcem a kmenovou aristokracií. Hradisko zničené na počátku 9. stol. bezestopy zaniklo a později jej zcela pohltila moderní zástavba.

Zámeček byl postaven Lichtenštejny v roce 1690 na místě staršího loveckého zámečku. Ve třicátých letech 18. století byl přestavěn architektem Antoniem Beduzziem. Dnes zámek slouží jako ústav sociální péče.

Nový Dvůr je prvně zaznačen na I. vojenském mapování-josefském z let 1764-1783. Patřil zřejmě k náměšťskému panství, od r. 1850 k obci Biskupstí a od r. 1949 k Náměšti na Hané. Dvůr zanikl v 2. polovině 20. století. Dodnes zůstala stát pouze ruina přístupového mostu.

Vznik dvora souvisel se zámkem Nové Zámky, který vlastnili Lichtenštejnové. První doklad o existenci Nového Dvora je v I. vojenském mapování – josefském z let 1764-1783. Po r. 1945 sloužil jako JZD. Dnes je zde farma Doubravský Dvůr.

Druhý olomoucký hrad tzv. "Nový Hrádek" byl vybudován na přelomu 12. a 13. stol. králem Přemyslem Otakarem I. Naposledy se hrad uvádí v listině z r. 1251. Na počátku 14. stol. byl přestavěn na fojtství, které bylo v 18. stol postupně zbořeno. Základy hradu objeveny v letech 2017-2018.

Na moravičanské návsi vedle sebe stojí dva sloupy se sousoším Panny Marie s dítětem. Nový sloup postaven, aby nahradil starý mariánský sloup. Ke stržení původního sloupu nedošlo, stojí tak na moravičanské návsi mariánské sloupy dva. Sloup i okolní prostranství je od roku 2016 po rekonstrukci.

Obecní kaplička v Hodolanech pochází z první třetiny 19. stol. Drobná obdélná stavba s půlkruhovým závěrem a předimenzovanou sanktusovou vížkou, vystavěna v klasicistním slohu. Ve dvacátých letech 20. století předána církvi Československé husitské. Důkladně opravena po povodních v roce 1997.

Muzeum bylo otevřeno v roce 2003. Nachází se v budově obecního úřadu a jsou v něm k vidění předměty dokumentující život na vesnici, zemědělské nářadí, oděvy a vybavení domácnosti.

Obelisk postaven podle projektu Josefa Hardtmutha r. 1808 v empírovém slohu. Volně stojící kamenný obelisk, vysoký 19 m. Představuje symbol svobodných zednářů, odkazuje na mystiku Egypta. V krajinářských areálech patřil obelisk k základním prvkům. Zapsán v seznamu kulturních památek r. 1964.

Výjimečná kombinace obytného věžového domu a vodojemu na jednom z nejvyšších míst Olomouce. Projekt z roku 1966, realizován 1968. Dům dominuje sídlištím v jižní části města, plní dosud obě původní funkce.