Turistické cíle v okolí obce Slavětín

Roku 1776 vystavěna v kaple, v letech 1935-36 přestavěna na kostel. Podoba stejná do současnosti - drobná podélná stavba, která je vystavěna podél severojižní osy. Kněžiště je odsazené, ukončené rovnoběžně. U západní zdi hranolová věž,k východní zdi přiléhá sakristie. Hlavní oltář dřevěný.

Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v Mírově postaven počátkem 50. let 20. stol. jako náhrada za hradní kostel sv. Markéty na mírovskému hradě. Do kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů přenesena část inventáře z hradního kostela. Kostel slouží jako farní. Je dost v dezolátním stavu.

Barokní venkovský kostel z r. 1714. Volně stojící orientovaná stavba. Půlkruhový závěr, čtyřboká věž. V ose presbytáře sakristie. Fasáda kostela hladká. Věž s oknem půlkruhově zaklenutým. Kostelní loď zastřešena sedlovou střechou. R. 1973 kostel zapsán do státního seznamu kulturních památek.

V r. 1859 získal řád redemptoristů jednopodlažní zámeček, který upravil na klášter a u něj zřídil kapli. V r. 1860 byl položen základní kámen kostela sv. Alfonse a 20. srpna 1862 byl vysvěcen. Po II. světové válce byl klášter zrušen. V r. 2007 provedena oprava střechy a v r. 2013 opravena fasáda.

Původně menší gotický kostel v Bohuslavicích je prvně zmiňován r. 1386. V r. 1714 byl barokně přestavěn a rozšířen. Věž byla přistavěna r. 1768. Vedle kostela stojí budova fary.

V letech 1713-1718 byl na místě staršího dřevěného kostela postaven zděný barokní kostel sv. Mikuláše. Do současné novorománské podoby byl uveden rozšiřující přestavbou probíhající v letech 1867-1871, kdy bylo změněno i patrocinium. Od r. 1999 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje Církve československé husitské v Pěnčíně byl postaven roku 1934. Jeho zvláštností je spojení s rodinným domem a poměrně prostý vzhled. Špici kostelní věže zdobí kalich.

Farní kostel původní rybářské vsi, která se stala předměstím královského města, se poprvé připomíná až roku 1382, ale musel být výrazně starší. Na jeho místě vznikl roku 1692 barokní kostel, dochovaný dodnes na někdejší návsi.

Barokní kostel byl vybudován v l. 1715-1716 přestavbou původní gotické kaple. Přestavbu inicioval olomoucký hejtman Rudolf Kryštof Přemysl z Wittenu. R. 1817 byl kostel znovu stavebně upravován. Architektonickou zajímavostí je tribuna nad varhanní kruchtou.

Farní kostel vznikl v l. 1727–1728 přestavbou goticko–renesanční hradní kaple ze 2. čtvrtiny 16. stol. Je však možné, že kaple sv. Gotharda pochází již z doby vzniku hradu. Uvnitř jsou hroby pánů z Bergů. U vchodu stojí misijní kříž z roku 1854. Kolem kostela je hřbitov obehnaný mohutnou zdí.

Barokní kostel vznikl přestavbou středověké kaple r. 1742. R. 1799 staveb. upraven, v 19. stol. přistav. jižní kaple. Ze 16. stol. náhrobníky místní šlechty, socha Panny Marie Hromničné (1507). Obraz Krista (1848) vytvořil B. Sylva-Tarouca, hl. oltář (1942) H. Kotrba. Samostatná zvonice (16. stol.).

Hřbitovní kostel byl postaven v gotickém slohu někdy v 1. pol. 16. stol. Najisto stál r. 1560 (letopočet na zvonu). Je možné, že stojí na základech staršího kostela (zmiň. r. 1371, neznámá lokace). V l. 1686 a 1748 byl stavebně upravován. Interiér zničen přestavbou na smuteční síň v 80. l. 20. stol.