Turistické cíle v okolí obce Hlušovice

Projektantem vily pro JUDr. Eduarda Šrota byl pražský architekt Ladislav Skřivánek a stavbu vedl Jan Komrska. Tato kulturní památka z r. 1924 je pozdním příkladem historismu v moderní architektuře a vzácným čistým příkladem ohlasu renesance v rámci celé severní Moravy.

Rodinný dům Radima a Barbory Králíkových byl postaven v l. 2005–2007 na nevyužívaném silu z r. 1941 (arch. J. Tymich), které bylo součástí Hanáckých mlýnů. Dům navrhli arch. Tomáš Pejpek a Szymon Rozwałka. Stavba byla oceněna cenou Grand Prix architektů r. 2007 jako nejzajímavější rodinný dům v ČR.

Vilu v historizujícím novoempírovém stylu si v r. 1931 nechal postavit židovský sladovník Otto Zweig. Stavbu projektoval architekt Franz Kuhn. Po deportaci rodiny do koncentračního tábora ji obsadil Hitlerjugend. V současnosti je kulturní památka rozdělena na dva byty a komerční prostory v přízemí.

Vila starého olomouckého podnikatelského rodu byla postavena v l. 1905–6 u Michalského výpadu mezi stejnojmenným kostelem a bývalým konviktem. Drobné úpravy po I. světové válce. Po roce 1945 vila zpustla. V posledních letech včetně zahrady opravena.

Vilu v novorenesančním stylu nechal v l. 1895-1896 postavit Wilhelm Briess podnikající v oboru sladovnictví. Architektem projektu byl přerovský rodák Jakob Gartner. Od r. 2014 je stavba kulturní památkou.

V místech vtoku Nečíze do hrazeného města Litovle je doložen mlýn r. 1287. Od roku 1909 sloužil jako elektrárna. Regulace Moravy ve 30. letech 20. století vytvořila dostatečný výkon pro moderní elektrárnu, postavenou 1937–9, která zde funguje dodnes.

V r. 1781 byl na okraji Lutína postaven Janem Zmeškalem malý mlýn. Mlýnu se pro jeho velikost říkalo "mlének". Posledním mlynářem byl Josef Procházka, za nějž byla činnost mlýna v r. 1907 ukončena. Koncem 80. let. 20. stol. byl zbořen a na jeho místě vznikl rodinný dům.

Bývalý vodní mlýn z konce 18. století s částečně dochovaným strojním zařízením, později výrobna oleje.

Hřbitov pro vojáky olomoucké posádky a jejich rodinné příslušníky byl zřízen na konci 19. stol. severně od obecního hřbitova v tehdy samostatném Černovíře. Příhodná byla blízkost vojenské nemocnice na Klášterním Hradisku. V současnosti začíná obnova.

Karel Maxmilián, hrabě Podštatský nechal r. 1749 postavit budovu Vrchnostenského špitálu, kde byli umístěni chudí, nemocní a staří lidé z panství, celkem 10 osob. R. 1994 prodán soukromým osobám a budova v havarijním stavu citlivě zrekonstruována.

Pozdně barokní zámek postavený r. 1792 olomouckou kapitulou. Jednopatrový obdélný objekt s pětiosým průčelím. Ke vstupnímu portálu v trojosém rivalitu vede dvouramenné schodiště s kuželkovým zábradlím. V přízemí pruská klenba, patro je plochostropé.

Rozhlasový a televizní vysílač stojící nedaleko olomoucké městské části Radíkov byl postaven v letech 1972 – 1979.