Turistické cíle v okolí obce Město Libavá

Objekt bývalé barokní fary z let 1733–34, vystavěné M. Schwarzem jižně vedle farního kostela. Patrová tříosá stavba s vysokou valbovou střechou pokrytou břidlicí.

Hodnotná obytná barokní budova bývalého statku z r. 1744 založeného premonstráty. Po zrušení kláštera Hradisko i převorství r. 1784 byl majetek spravován náboženským fondem a státní správou. V r. 1788 došlo k parcelaci dvora. Dnes budova slouží jako pension a restaurace.

Pevnost šestiúhelníkového půdorysu jako byla součástí opevnění Olomouce. Vystavěna v letech 1871 - 1876 podle projektu kapitána Karla rytíře von Peche.

Pevnůstka byla postavena v letech 1856–1862 jako součást předsunutého fortového věnce kolem olomoucké pevnosti. V r. 1866 rozšířena. Do r. 1921 sloužila jako sklad vojenského materiálu a poté postupně zbořena. Mezi dochovanými valy je arboretum.

Téměř 30 m vysoká kovová rozhledna byla na vrchu Kopřivná postavena v letech 2020-2021 a je volně přístupná. Pojmenována byla po budišovském rodákovi Fr. I. C. Halaškovi (1780-1847), piaristickém knězi, pedagogu, významném přírodovědci a především astronomovi.

Hrad vybudovaný po roce 1340 olomouckým biskupem Janem Volkem. Roku 1426 byl hrad obležen, dobyt a zbořen. Zbytky hradu se později nazývaly "Pustý zámek".

Původní městská hláska se starším jádrem vystavěná kolem r. 1700 v těsném sousedství městského pivovaru. Ten je zmiňován již r. 1388, kdy jej Boček z Kunštátu daroval městu. Pivovar zanikl.

Lázně založil kolem r. 1810 Jan z Tenczina. O největší rozkvět se zasloužil hrabě Camillo Razumovsky, který je koupil r. 1895. Později sloužily jako výcvikové středisko Hitlerjugend a v průběhu války zde byl zajatecký tábor. Po r. 1945 využívány jako rekreační středisko. Od r. 1994 areál chátrá.

Okrouhlý pahorek neznámého tvrziště, kolem něhož je 2 m široký příkop lemovaný pozůstatky až 1,5 m vysokého valu, leží v nepřístupné oblasti vojenského újezdu. V r. 1932 popsal lokalitu Karl Schirmeisen a provedl zběžný archeologický průzkum.

Ves se prvně uvádí v r. 1447 již jako pustá. V r. 1559 již byla osídlena německými kolonisty, kteří zde žili až do vysídlení po 2. světové válce. Poté se pustá obec stala součástí vojenského újezdu Libavá. V 50. a 60. letech 20. stol. byly všechny budovy kromě kostela zbořeny.

Most zde stával prokazatelně již ve 2. polovině 18. století. Na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1830 je most zaznačen ještě jako částečně dřevěný. Tato dřevěná část však patrně tvořila pouze tzv. mostní svršek. Dnes je kulturní památkou ČR.

Barokní kamenný most o dvou obloucích z lomového kamene a plně vyzděným parapetem postaven r. 1773, délka 12 m, šířka 6 m, výška nad hladinou Budišovky 4 m. Nad středním pilířem na parapetu druhotně osazena pískovcová skulptura sv. Jana Nepomuckého pocházející z r. 1725 připisovaná J. A. Heinzovi.