Turistické cíle v okolí obce Trojanovice

nebo vyberte

Trojanovice

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ)
Nalezeno celkem 252 záznamů, 18 / 21 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Sedlnické sněženky
Sedlnice
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Přírodní památka vyhlášená v roce 1988, Sedlnické sněženky, se nachází na území obce Sedlnice, v nivě Sedlnického potoka a zaujímá plochu 11 ha. Název dal lokalitě bohatý výskyt sněženky podsněžníku, v množství, se kterým se dnes již jinde nesetkáte.
 Šipka
příroda - jeskyně, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Štramberk
Jeskyně Šipka je krasovým útvarem štramberského krasu. V r. 1880 zde byl nalezen zlomek spodní čelisti neandertálského dítěte. Jeskyně poskytovala útočiště lidem již před více než 32 000 lety.
 Skácelův kříž
Kopčanka - Hájov, Hukvaldy
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Dřevěný kříž zasazený v kamenném podstavci na paměť tragické události, při níž zde zahynul 13. 10. 1884 ředitel kn. arcibiskup. panství Hukvaldy Antonín Skácel, když se splašili koně s jeho kočárem.
 Skalice
Skalická Strážnice
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Předpokládané zaniklé sídlo pánů ze Skalice, jež se písemně zmiňují poprvé r. 1409. Po r. 1525 páni ze Skalice z historie mizí. Sídlo (tvrz) se patrně nacházela v rámci pozdějšího panského dvora (dnes zaniklý) v sedle u kostela sv. Martina.
 Skalický lom
Skalice
ostatní, zaniklý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Zaniklý lom v obci Skalice, který se nachází asi 1 km vzdušnou čarou od horního konce Skalice s kostelem sv. Martina.
 skautská mohyla na Ivančeně
925.0 m. n.m.
Ivančena u Lysé hory
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Malenovice
Skautský památník na Ivančeně pod Lysou horou vybudovaný v r. 1946 ostravskými skauty na paměť 5 jejich členů, kteří byli 24. dubna 1945 popraveni nacisty v Těšíně. Kamenná mohyla symbolizuje boj za svobodu, vlastenectví a přátelství.
 sloup Panny Marie Karmelské
357.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Sloup Panny Marie Karmelské obklopený polygonální kamennou ohrádkou, tzv. mariánský sloup, dal roku 1731 zhotovit obchodník s máslem Pitucha. Od roku 1904 se k soše konaly průvody, od roku 1915 s požehnáním, r. 1976 zakázány, r. 1996 opět obnoveny.
 Šmiřákův mlýn
mlýn, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Kozlovice
Mlýn patří k nejstarším v Kozlovicích, zapsaným již r. 1581. Majitele Františka Šmiřáka často navštěvoval Leoš Janáček. V 2. pol. 20. stol. přestal plnit svoji funkci a rychle zchátral. Koncem 20. stol. ho koupil p. Šmíra a opravil do původní funkční podoby, dnes je zde restaurace, pension, skanzen.
 socha Radegasta
454.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Dolní Bečva
Socha pohanského boha úrody na hřebenu mezi vrcholem Radhoště a Pustevnami, dílo Albína Poláška z r. 1931, původně odlito z betonu a žulové drti. Povětrností poškozená socha nahrazena r. 1998 žulovou kopií, originál uložen na radnici ve Frenštátu pod Radhoštěm.
 socha sv. Jana Nepomuckého
320.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Baška
Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1837 zapsaná v seznamu nemovitých kulturních památek. Autorem je lidový sochař Garba. V r. 1997 socha zrestaurována a přesunuta z Dřevjaného kpce ke kostelu sv. Václava v Bašce.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Ostravice
Socha sv. Jana Nepomuckého v centru Ostravice patrně z 1.pol. 18.stol. Na zdobném podstavci pozůstatek znaku olomouckého biskupa, dnes neurčitelný. Socha světce provedena na zdejší kraj velmi kvalitně, což svědčí, že není dílem místního umělce.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Skalice
Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na vysokém ozdobném podstavci stojí při silnici procházející středem obce Skalice u Frýdku. Dle nápisu zřízena nákladem skalického rektora Filipa Kuly v r. 1839.