Turistické cíle v okolí obce Trojanovice

Socha pohanského boha úrody na hřebenu mezi vrcholem Radhoště a Pustevnami, dílo Albína Poláška z r. 1931, původně odlito z betonu a žulové drti. Povětrností poškozená socha nahrazena r. 1998 žulovou kopií, originál uložen na radnici ve Frenštátu pod Radhoštěm.

Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1837 zapsaná v seznamu nemovitých kulturních památek. Autorem je lidový sochař Garba. V r. 1997 socha zrestaurována a přesunuta z Dřevjaného kpce ke kostelu sv. Václava v Bašce.

Socha sv. Jana Nepomuckého v centru Ostravice patrně z 1.pol. 18.stol. Na zdobném podstavci pozůstatek znaku olomouckého biskupa, dnes neurčitelný. Socha světce provedena na zdejší kraj velmi kvalitně, což svědčí, že není dílem místního umělce.

Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na vysokém ozdobném podstavci stojí při silnici procházející středem obce Skalice u Frýdku. Dle nápisu zřízena nákladem skalického rektora Filipa Kuly v r. 1839.

Socha T. G. Masaryka s velmi zajímavou historií. Vztyčena r. 1928, 1938 odstraněna, následně roztavena. Nahrazena 1947 sochou O. Španiela darem z Nitry. Následně 2x vztyčena a odstraněna, aby v roce 1990 byla opět odhalena.

Zříceniny hradu. Založen Hückeswageny před r. 1297, poprvé zmíněn r. 1347. Po dobytí za markraběcích válek r. 1404 obnoven, po dobytí husity asi r. 1428 rozbořen, r. 1467 uváděn jako pustý. Od 30. let 20. stol. hrad intenzivně zkoumán a konzervován.

Barokní sousoší Panny Marie z roku 1713 je tvořeno trojicí soch – sochou sv.Floriána jakožto ochránce proti ohni, sochou Panny Marie s Jezulátkem a sochou sv.Rocha ochránce proti moru.

Bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje v nadživotní velikosti z roku 1931 od frenštátského rodáka, akademického sochaře Albína Poláška. Sousoší se nachází na místě kamenného kříže za kaplí na Radhošti.

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1759 v jihovýchodním nároží náměstí. Podstavec je o 40 let mladší.

Hrad z konce 13. stol. Po 30leté válce zbyla jen mohutná válcová věž. V roce 1899 získal hradní zříceninu KČT a z hradní věže se stává rozhledna. Ve 20. letech 20. stol. byla na základech hradního paláce postavena turistická útulna.

Štramberk je díky svému zachovalému středověkému členění na hrad, město a předměstí a zachovalý soubor roubených i pevných staveb maloměstské podbeskydské architektury od roku 1969 vyhlášeno za Městskou památkovou rezervaci.

Švédská mohyla v podobě jednoduchých božích muk na mírném kopečku připomíná mrtvé švédské vojáky, kteří zemřeli při dvojím neúspěšném obléhání hradu Hukvaldy v l. 1643 a 1645.