Turistické cíle v okolí obce Stará Ves

V jádře renesanční kostel sv. Jakuba vystavěný r. 1562. Předcházela mu starší dřevěná stavba. V r. 1714 přestavěn do dnešní barokní podoby. Kolem kostela kruhový areál hřbitova obehnaný zdí.

Barokní kostel sv. Jakuba nahradil v obci pův. dřevěný kostel sv. Jakuba staršího (13. stol.). V l. 1783-87 nechal postavit nový kostel majitel Dobroslavického panství hrabě Josef Wengersky z Ungarschutz. R. 1945 poškodil kostel výbuch granátu, poté opraven. V roce 1993 rozsáhlá oprava kostela.

V jádře gotický jednolodní kostel s výraznými opěrnými pilíři po obvodě a nízkou masivní zvonicovou věží. V 16. století renesančně přestavěn a v 19. století pouze upraven. Kolem kostela hřbitov obehnaný na jihu a západě kamennou zdí s opěráky.

Kostel sv. Jiří v obci Vrchy postavený v klasicistním slohu roku 1794, pravděpodobně na místě staršího kostela, o jehož vzhledu nejsou žádné podrobnější zprávy. Dnešní kostel je jednoduchá jednolodní zděná stavba.

Kostel, původně gotický (r. 1400, presbytář), nový postaven v l. 1578-1579 Ondřejem Bzencem z Markvartic. V l. 1848 a 1854 postihly město velké požáry, které poškodily i kostel. R. 1859 utilitárně přestavěn. Zajímavostmi jsou chodba spojující kostel se zámkem či hrobka hrabat Wilczků z Guttelandu.

Hřbitovní kostelík z r. 1516. V roce 1611 zbořen, ale již r. 1645 obnoven M. Knurovou. Renesanční stavba s některými gotizujícími prvky v severovýchodní části historického jádra města.

Kostel stojí na místě původního dřevěného kostela. Pro jeho chatrný stav a také proto, že byl příliš malý se obec rozhodla vybudovat kostel nový. V l. 1824-1826 byl postaven zděný kostel v barokním stylu. V bočních stěnách kostela jsou zazděné renesanční náhrobky (16. stol.) z původního kostela.

Dřevěný kostelík z r. 1485 nahrazen v letech 1854–55 novorománským kostelem. Kostel je jednolodní, orientovaný k západu. Nad hlavním průčelím stojí hranolovou věž s lucernou a jehlancovou střechou s makovicí a křížem, mírně odsazený závěr oválně zakončený, s čtverhrannou sakristií od jihu.

Na místě staršího dřevěného kostela vystavěn r. 1807 nový kostel. Na západním průčelí kostela hranolovitá věž, jejímž podvěžím vede hlavní vstup do kostela. Na kamenném ostění portálu letopočet 1807.

V místě starších kostelů postavena v l. 1692–94 podélná barokní jednolodní stavba s odsazeným polygonálním závěrem a čtyřbokou sakristií s oratoří v patře. R. 1768 přistavěna věž, v l. 1862–64 rozšířen na dvojnásobek délky. Nad vstupem erb rodu Pruskovských z Pruskova, před vchodem dvě sochy.

Farní kostel sv. Mikuláše stojí na místě pův. kostela ze 14. stol. Počátkem 15. stol. byl postaven raně gotický kostel, v 1. pol. 16. stol. byla přistavěna sakristie a věž. Počátkem 17. stol. byla postavena nová věž. R. 1657 byl kostel stavebně upraven. Panská oratoř s kaplí pochází z 18. stol.

Kostel sv. Mikuláše jehož počátky sahají až do 14. století a rodová krypta hrabat Vetterů z Lilie. Při kostelní zdi zachovány cenné náhrobky Vetterů z Lilie.