Turistické cíle v okolí obce Příbor

Budova tzv. starého fojtství, resp. budova výminku bývalých hospodářů z konce 18. století. Hlavní obytná budova fojtství byla roubená a do dnešní doby se nedochovala. Z hospodářského zázemí fojtství se dochovala roubená polygonální stodola z 1. pol. 19. století.

Zřícenina ranně gotického hradu z počátku 13. stol. Největší rozkvět v 16. a počátkem 17. stol. majetkem rodu Žerotínů, z této doby renesanční přestavby a přístavby. Za třicetileté války značně zchátral.

Malý zámek vystavěl v letech 1724–1726 A. K. Zeno z Danhausenu. Jako panské sídlo zámek sloužil pouze do roku 1875, kdy jej jako značně zchátralý obec přestavěla na školu. Těmito adaptacemi ztratil hist. i arch. hodnotu.

V l. 2002–2004 znovu obnovená zámecká štěpnice (ovocný sad) a nově vybudovaný Podzámecký park na severních svazích návrší frýdeckého zámku k údolí potoka Blatnice. Údolí včetně štěpnice zlikvidováno v 70. letech 20. stol. komunistickým režimem.

Hrad z konce 13. stol. Po 30leté válce zbyla jen mohutná válcová věž. V roce 1899 získal hradní zříceninu KČT a z hradní věže se stává rozhledna. Ve 20. letech 20. stol. byla na základech hradního paláce postavena turistická útulna.

Štramberk je díky svému zachovalému středověkému členění na hrad, město a předměstí a zachovalý soubor roubených i pevných staveb maloměstské podbeskydské architektury od roku 1969 vyhlášeno za Městskou památkovou rezervaci.

Větrný mlýn holandského typu snad z počátku 19. stol. Jako obydlí však slouží již přes 100 let. Po druhé světové válce měl ještě šindelovou střechu i svůj původní vzhled. V rámci stavebních úprav po roce 1953 byla střecha oplechována.

Terénní pozůstatky patně nejstaršího šlechtického sídla ve Studénce - středověké tvrze. Kruhová vyvýšenina jádra tvrze se nachází v zámeckém parku, několik desítek metrů západně od Nového zámku.

Zámek obklopený parkem, postavený ve druhé polovině 18. stol. Poslední stavební úpravy nechal provést kníže Gebhart Leberecht Blücher v letech 1860 až 1863. Od r. 1936 v majetku obce Studénka. Dnes z části využíván jako Vagonářské muzeum.

Snad původní tvrz, prvně zmiňovaná v pol. 15. stol. za Bedřicha Herberta z Fulštejna v r.1567 přestavěna na zámek. Po vzniku Nového zámku r.1672 přestavěn na pivovar a později úřednické byty. V horní části zámku palírnu využívána až do pol. 19. stol.

Švédská mohyla v podobě jednoduchých božích muk na mírném kopečku připomíná mrtvé švédské vojáky, kteří zemřeli při dvojím neúspěšném obléhání hradu Hukvaldy v l. 1643 a 1645.

Svobodný dvůr s pravděpodobným předchůdcem v sídle pánů z Bernartic (tvrzí) je ve vsi doložen již k roku 1374. Dodnes část původního dvora v podobě budov z kamenných zdí zachována ve hmotě domu č. 57 na jižním okraji vsi.