Turistické cíle v okolí obce Kunín

Jeskyně Šipka je krasovým útvarem štramberského krasu. V r. 1880 zde byl nalezen zlomek spodní čelisti neandertálského dítěte. Jeskyně poskytovala útočiště lidem již před více než 32 000 lety.

Dřevěný kříž zasazený v kamenném podstavci na paměť tragické události, při níž zde zahynul 13. 10. 1884 ředitel kn. arcibiskup. panství Hukvaldy Antonín Skácel, když se splašili koně s jeho kočárem.

Od 16. století již ve Skaličce stál dřevěný zámek. Počátkem 19. století přestavba dřevěného zámku na cihlový.

Původně Herodkův větřák stával v Dřevohosticích. Okolo r. 1850 přechází sňatkem do majetku rodiny Červků a je přestěhován do Skaličky. Do roku 1960 byl v provozu, dnes rodinné muzeum.

Empírová hrobka v podobě sloupové síně vybudovaná po r. 1828 Friedrichem Emilem Schindlerem z vděčnosti pro zemřelou hraběnku Marii Walburgu z Trauchsess, jež z něj adopcí učinila dědice kunínského panství. Pochováno zde několik generací Schindlerů.

Velmi cenná barokní socha Panny Marie Sněžné z 1. třetiny 18. století, od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Socha T. G. Masaryka s velmi zajímavou historií. Vztyčena r. 1928, 1938 odstraněna, následně roztavena. Nahrazena 1947 sochou O. Španiela darem z Nitry. Následně 2x vztyčena a odstraněna, aby v roce 1990 byla opět odhalena.

Zříceniny hradu. Založen Hückeswageny před r. 1297, poprvé zmíněn r. 1347. Po dobytí za markraběcích válek r. 1404 obnoven, po dobytí husity asi r. 1428 rozbořen, r. 1467 uváděn jako pustý. Od 30. let 20. stol. hrad intenzivně zkoumán a konzervován.

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice pochází z roku 1718. Autorem je olomoucký sochař Jan Sturmer. V roce 1999 bylo sousoší restaurováno. Na vrcholu sloupu umístěn Bůh Otec, u paty sloupu Svatá rodina.

Barokní sousoší Panny Marie z roku 1713 je tvořeno trojicí soch – sochou sv.Floriána jakožto ochránce proti ohni, sochou Panny Marie s Jezulátkem a sochou sv.Rocha ochránce proti moru.

Výrazné terénní pozůstatky tvrze Sáhov v obci Špičky. Sídlo vladyků Krumsínů ze Špiček (Sáhova). Po r. 1540 opuštěna a zchátrala. Na přelomu 16. a 17. stol. dle tvrzení rozebrána na stavbu kostela v Hustopečích

Renesanční měšťanský dům s netypicky obrácenými arkádami do náměstí si nechal v r.1563 vystavět italskými mistry purkmistr Ondřej Řepa. Od r. 1787 dědičná pošta. Dům hostil generála Suvorova či ruského cara Alexandra I.