Turistické cíle v okolí obce Hůrka

Větrný mlýn holandského typu snad z počátku 19. stol. Jako obydlí však slouží již přes 100 let. Po druhé světové válce měl ještě šindelovou střechu i svůj původní vzhled. V rámci stavebních úprav po roce 1953 byla střecha oplechována.

Terénní pozůstatky patně nejstaršího šlechtického sídla ve Studénce - středověké tvrze. Kruhová vyvýšenina jádra tvrze se nachází v zámeckém parku, několik desítek metrů západně od Nového zámku.

Zámek obklopený parkem, postavený ve druhé polovině 18. stol. Poslední stavební úpravy nechal provést kníže Gebhart Leberecht Blücher v letech 1860 až 1863. Od r. 1936 v majetku obce Studénka. Dnes z části využíván jako Vagonářské muzeum.

Snad původní tvrz, prvně zmiňovaná v pol. 15. stol. za Bedřicha Herberta z Fulštejna v r.1567 přestavěna na zámek. Po vzniku Nového zámku r.1672 přestavěn na pivovar a později úřednické byty. V horní části zámku palírnu využívána až do pol. 19. stol.

Terénní náznaky strážního hrádku považovaného za jeden z opěrných bodů obranné soustavy knížete Břetislava I. proti Polsku. Zničen požárem. Lokalitu na výrazném skalním ostrohu částečně poškodila výstavba dřevěné rozhledny.

Svobodný dvůr s pravděpodobným předchůdcem v sídle pánů z Bernartic (tvrzí) je ve vsi doložen již k roku 1374. Dodnes část původního dvora v podobě budov z kamenných zdí zachována ve hmotě domu č. 57 na jižním okraji vsi.

V písemných pramenech se hrad s jistotou objevuje jen r. 1548, kdy byl ovšem už pustý. Určitou nadějnou zmínku o době jeho života představuje predikát Zbyňka ze Svrčova na listině z r.1336. K vidění je nevýrazná zřícenina gotického hradu.

Budova synagogy z let 1906-1908 sloužila původnímu účelu do r. 1938, kdy byla zpustošena při pogromu nacisty. Po válce užívána jako sbor Církve československé a poté depozitář okresního archivu.

Památný tis červený, zvaný Tis Jana Jiskry z Brandýsa. Stáří je odhadováno na 900–1000 let. Po rozpadu hlavního kmene strom žije ze zakořeněných bývalých větví hlavního kmene. Stav stromu je dobrý.

Rozlehlé hradisko doby středohradištní (do 10.–11.stol.) nad levým břehem Bečvy v k.ú. Ústí. Na jv. straně zachován systém čtyř příkopů a valů. Na lokalitě nalezeny i středověké šipky. Hypotéza ztotožňuje lokalitu i se středověkým hradem Teplice.

Zámek vzniklý v rámci tzv. manského dvora po rozdělení dědičné a lenní části valašskomeziříčského panství v r. 1808. V 50.l. 19. stol. upraven do podoby před posledními účelovými úpravami v 70.l. 20. stol. V l. 1927-29 získán do vlastnictví města a upraven na dětský domov, který je zde dodnes.

Zámek na okraji historického jádra Valašského Meziříčí nechal v roce 1539 postavit Jan z Pernštejna. Pozdějšími přestavbami a úpravami získal zámek podobu současné trojkřídlé barokní stavby. V poslední době zámek prochází náročnou rekonstrukcí.