Turistické cíle v okolí obce Blahutovice

nebo vyberte

Blahutovice

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ)
Nalezeno celkem 162 záznamů, 4 / 14 stran, vyhledáno za 0.34 sec
 kamenný pranýř
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Starý Jičín
Kamenný pranýř je připomínkou Starojičínského hrdelního práva, které mu náleželo od 14.století do roku 1729, kdy mu bylo přiděleno Novým Jičínem.
 kaple Panny Marie Bolestné
Španělská kaple
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Nový Jičín
Dřevěná kaple vystavěná nad hrobem španělských vojáků padlých r.1621 u Nového Jičína v l. 1724–27 nahrazena kaplí zděnou. V l. 1744 a 1763 doplněna o barokní areál ambitu. Ambit částečně zrušen. R.1864 romantické úpravy a přístavba věže.
 kaple sv. Anny
290.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Hůrka
Nevysoká obdélná pseudobarokní stavba s mírně odsazeným závěrem ve tvaru plochého segmentu oblouku postavená r. 1851. Podoba kaple ovlivněna dozvuky barokního venkovského tvarosloví. R. 2008 proběhla generální rekonstrukce spojená s obnovou podoby kaple před pol. 20. století. Cenný původní interiér.
 kaple sv. Anny
278.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Býškovice
Původně dřevěná kaple na místě, kde tragicky zahynulo dítě, byla zasvěcena sv. Anně, v roce 1854 postavena nově z cihel a kamene. V průčelí kaple byla soška sv. Floriána, která byla po zcizení nahrazena sochou sv. Anny a opatřena ochrannou mříží. Před kaplí stojí socha sv. Jana Nepomuckého.
 kaple sv. Peregrina
260.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Teplice nad Bečvou
Barokní kaple sv. Peregrina na nábřeží Bečvy je součástí lázeňské kolonády lázní Teplice nad Bečvou. Postavena v r. 1775 Karlem z Dietrichštejna.
 kaple sv. Rocha a Šebestiána
287.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Fulnek
Původně hřbitovní kaple pochází z r.1632. Skládá se z rotundy a čtyřboké předsíně se sanktusníkem. Bývalý hřbitov obehnán ohradní zdí ve které stávaly kaple. Z jedné pouze pozůstatky, druhá je zachovaná. Kaple příležitostně slouží k pořádání výstav.
 kaple Umučení Krista
275.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Nový Jičín
Barokní kaple v N. Jičíně, postavená z iniciativy radního Kristiána Rössnera r. 1733 na místě provizorního morového lazaretu a hřbitova z epidemie v r. 1715. U ní je kamenný náhrobník lazebníka a ranhojiče Gottfrieda Ignáce Mittela a vysoký kříž s obrazem Krista. Soubor památkově chráněn od r. 1958.
 kaplička
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Libhošť
Kaplička byla postavena na bývalé návsi v r. 1929 spolu s dalšími dvěma stejnými stavbami. Za vzor jim posloužila čtvrtá stejná kaplička stojící „u kříže“. Tyto čtyři kaple sloužily k svátku Božího Těla. K obnovení starodávné tradice, zakázané nacisty a následně komunisty, došlo v r. 2001.
 kašna se sochou Anděla strážného
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Starý Jičín
Pískovcová čtvercová kašna se sochou Anděla Strážného na stylizovaném sloupu v severovýchodní části náměstí ve Starém Jičíně. Pochází z roku 1856.
 kašna sv. Jana Sarkandera
258.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Fulnek
Barokní kašna se sousoším sv. Jana Sarkandra umístěná na Komenského náměstí pochází ze 40. let 18.stí. Sousoší umístěno v čtyřlisté nádrži. Podstavec doplněn reliéfy znázorňující epizody ze Sarkandrova mučení.
 kašna Tančící sedláci
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Nový Jičín
Kašna se sochami Tančících sedláků z r. 1929 od Františka Barwiga. Postavičky sedláka a selky jsou oblečeny v typickém sudetoněmeckém kravařském kroji, což se stávalo v minulosti příčinou protestů. Dnes symbol města.
 katovna
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Odry
Poslední a pravděpodobně i jediný mistr ostrého meče obýval zdejší katovnu do druhé poloviny 18. stol. Tereziánským zákoníkem (1765) bylo menším městům odebráno hrdelní právo a tak tady zdejší kat už jen dožil. Katovna poté začala nezadržitelně chátrat.