Turistické cíle v okolí obce Rychvald

Bývalá černouhelná štola zvaná Štolní v těžební oblasti někdejšího dolu Anselm, dnes Hornické muzeum OKD. Hloubena od r. 1800. Konečná hloubka 734 m.

Bývalá černouhelná štola v areálu někdejšího dolu Anselm, dnes Hornické muzeum OKD. Štola byla vyhloubena r. 1799 a dosáhla konečné délky 736 m.

Bývalá černouhelná štola Vilemína na úpatí kopce Landek v Ostravě - Petřkovicích. Dnes součástí areálu Hornického muzea OKD – důl Anselm. Vyhloubena r. 1782 a dosáhla dálky 393 m.

Po zániku staré tvrze vznikla v rámci hospodářského dvora někdy v 16. stol. tvrz nová, později označovaná za zámek. Po polovině 20. stol. začal být zámek neudržován a vlivem poddolování musel být v letech 1965-66 zbořen.

Zaniklá tvrz, postavená pravděpodobně ve 14. stol. Prvně je zmiňována r. 1388, kdy zde sídlil Hašek ze Stonavy. Poté r. 1415 Zbyněk ze Stonavy, v l. 1432–41 Jakub Hubnt a v l. 1437–66 Machník ze Stonavy. Tvrz byla opuštěna někdy v 2. pol. 15. stol. Místní název objektu je “Švédský kopec”.

Zámek vznikl po r. 1686 přestavbou starší tvrze, kterou provedl Jan Rymultovský z Kornic. Po požáru r. 1823 byl zámek přestavěn, sloužil jako byty pro úřednictvo a začal chátrat. Roku 1997 došlo k rekonstrukci a 10.1.1998 byl otevřen veřejnosti jako hotel s restaurací, je zde také obřadní síň.

Pův. vodní tvrz prvně doložena r. 1553. Již o 20 let později ztratila význam panského sídla a nadále byla využívána jako hospodářská budova, zejména sklad. Tomuto účelu slouží i v současnosti, kdy je soukromým majetkem.

Ocelový nýtovaný obloukový most přes řeku Ostravici. Vyroben r. 1913 Vítkovickými železárnami, autor projekti Ing. Bleich. Stojí na místě zříceného Říšského mostu. V r. 1945 při osvobozovacích bojích zachráněn Milošem Sýkorou, který zde padl.

Malý venkovský zámek pozdně barokního charakteru na břehu Těrlické přehrady, která zatopila centrum obce. Charakter zámku podtrhuje pouze mansardová střecha a půlkruhový štít v severním průčelí podepřený lizénami.

Dnes zaniklý zámek byl původně tvrzí kterou v letech 1684-97 nechal v barokní zámek přestavět Václav Leopold Gussnar z Komorné. Po válce zámek zchátral, a 1958 byl zbořen.

Zaniklá větrná jáma Antonín z roku 1846 stávala před dnešním Divadlem A. Dvořáka na Smetanově náměstí. Pro nedostatek uhlí sloužila jako větrací jáma pro Karolinu. Roku 1879 či po požáru r. 1883 zanikla.

Jáma Vrbice vystavěna v l. 1911–13 společností Severní Dráha Ferdinandova. Sloužila jako odvětrávací pro důl Hubert. Jáma zasypána r. 1992, když dosáhla hloubky 386 m. Těžní budova s ocelovou věží a strojovna v r. 1993 vyhlášeny kulturními památkami.