Evangelický kostel byl postaven v l. 1782-83 v klasicistním stylu nejprve jen jako modlitebna bez věže, věž byla přistavěna r. 1850. V 1. pol. 19. stol. byly v kostele vybudovány galerie. Mobiliář kostela je barokní. U kostela se rozkládá hřbitov, na kterém vyniká náhrobek rytíře J. B. Tschammera.
Empírový evangelický kostel byl postaven v l. 1811-1817. Interiér kostela byl dokončen poč. 30. let 19. stol. Zděná věž nahradila provizorní dřevěnou v l. 1849-1850. Původní varhany z r. 1824 byly r. 1923 nahrazeny stávajícími. Na přel. 60. a 70. let 20. stol. prošel kostel celkovou rekonstrukcí.
Evangelický kostel typu baziliky vystavěný v letech 1926–1927; sloužil nejprve německým luteránům, po druhé světové válce ho převzala Českobratrská církev evangelická.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Zámek Beesů z Chrostiny vystavěný snad na místě tvrze z 15. stol. v l. 1736-1753 v barok. slohu. Ve 30. či 40. letech 19. stol. přestavěn empírově dle projektu J. Kornhäusela. Poslední přestavba v r. 1899. Od poloviny 20. století chátrá.
zámek - původní tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Zámek vystavěn rodem Sain Genois ve 2. pol. 17. stol. na místě tvrze Tluků z Tošanovic z konce 15. století. Empírově upraven do finální podoby Grohmanny koncem 18. stol. Zanikl v důsledku nezájmu a zchátralosti v r. 1955.
zámek, zaniklý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Horní Suchá
Zámek byl postaven někdy před r. 1674. Ve 2. pol. 18. stol. došlo ke klasicistní přestavbě. V r. 1945 se stal majetkem státu a byly zde byty. Stav zámku se zhoršoval a tak byly nájemníci vystěhováni a v r. 1980 byl zámek zbořen.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Pozdně empírový zámeček byl postaven ve 30. letech 19. století hrabětem Emanuelem Harasovským a jeho synem Karlem. Dnes je zámek, majitelem panem Antonínem Hegerem, pronajat firmě TOZOS jako správní budova.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Horní Žukov
Bývalé správcovské sídlo, jež bylo letitou součásti hospodářského dvora, převzalo status "zámku" pravděpodobně až ve 20. století. Důvodem může být fakt, že v 19. století byla většina majitelů tohoto sídla nešlechtického původu.
Terénní pozůstatky zaniklého hrádku na ostrohu nad řekou Olší v severozápadní části obce Hrádek nad Olší. Z hrádku se dochovalo poškozené centrální jádro a porušený šíjový příkop. Dnes soukromý pozemek.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Výrazný terénní reliéf strážního hrádku na hterénní hraně nad řekou Olší. Dochován mohutný okružní příkop. Archeologicky datovaný materiál spadá do přelomu 14. a 15. století.
Postaven v 70. nebo 80. letech 18. století Marklovskými z Pernštejna. Tvořen nevelkou patrovou obdélnou budovou s mělkým středním rizalitem. Celý objekt utilitárně upraven a modernizován.
sakrální památky, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Empírová hrobka svobodných pánů Beessů z Chrostiny, majitelů zámku Hnojník, v podobě obdélné kaple při hřbitovní zdi. V hrobce z 2. pol. 19. stol. byli pohřbíváni Beessové až do počátku 20. století.
Hnojník
