Turistické cíle v okolí obce Lučina

Atypická lokalita - opevněná usedlost na úbočí horského masivu beskydského vrcholu Travný. Dochovány relikty mohutné kamenné ohradní zdi a několika staveb.

Trhová ves Frýdberk se prvně zmiň. r. 1267. Je ztotožňována s Lipinou, opevněným sídlištěm s tvrzí ze 13. stol. Ves byla r. 1277 Brunem ze Schauenburgu dána lénem Dětřichu Stange, později léno rozděleno mezi 2 bratry Stange (sídla Štandl x Lipina). Zanikající Frýdberk nahradil Místek (před r. 1389).

Kamenný kříž neznámého lidového umělce při zelené tur. značce ze Lhotky do Kozlovic. Vystavěn Josefem Vašendou (Waschendou) v r. 1844. Patrně spojen s hornickou profesí svého fundátora.

Zaniklé šlechtické sídlo nižší šlechty která se po Vělopolí od pol. 15. st. do poč. 17. století psala. Stávalo dle všeho v místě současného domu č.p. 1 v centru obce. Původně mohutný zděný dvorec, folvark, r. 1927 vyhořel, následně obnoven, ale r. 1971 obytný objekt i se sklepy demolován.

Zaniklá větrná jáma Antonín z roku 1846 stávala před dnešním Divadlem A. Dvořáka na Smetanově náměstí. Pro nedostatek uhlí sloužila jako větrací jáma pro Karolinu. Roku 1879 či po požáru r. 1883 zanikla.

Zřícenina drobného větrného mlýnku zvaného větřák jakých v kraji bývalo plno. Tento malý větrný mlýnek byl tvořen drobnou zděnou spodní částí, nad kterou bývalo kolo opatřené lopatkami. Větřáky sloužily jako drobní pomocníci při mletí.

Neoavantgardní víceúčelová hala z l.1981-85 podle projektu O. Chmiela. Ocelovou nosnou konstrukci vyrobily Hutní montáže Vítkovice. V r. 2009 rozhodlo vedení města přes protesty obyvatel o její demolici a nahrazení menší sportovní halou a komerčním obchodním centrem. V říjnu 2013 byla hala stržena.

Bývalý areál hospodářského zázemí frýdeckého zámku s pivovarem, mlýnem a valchou získal r. 1855 F. Landsberger, který zde zřídil bělidlo, úpravnu a mandlovnu tkanin. Jeho syn Adolf manufakturu modernizoval, rozšířil a doplnil o neohistorizující obytnou vilu s parkem. Od r. 1946 součást Slezanu n.p.

První secesní stavba v Moravské Ostravě s nevázanou fasádou tzv. rostlinné secese. Postavena v r. 1903 pro dr. Julia Elsnera patrně stavitely Ferdinandem Mainxem a Leopoldem Poppem.

Secesní obytný dům ostravského architekta a stavitele Felixe Neumanna z r. 1902 podle jeho vlastního projektu na nároží Přívozské a Českobratrské ulice. Dům reprezentuje především bohaté členění štukové fasády s rostlinnými a živočišnými motivy.

Neobarokní vila z r. 1896 podle projektu ostravského architekta a stavitele Felixe Neumanna. Vystavěna jako reprezentační a obytné sídlo moravskoostravského advokáta, radního a mecenáše JUDr. Karla Richtera. Zachována cenná štuková fasáda a i vnitřní dispozice vily. Dnes sídlo mateřské školky.

Novobarokní historizující vila č. p. 947/18 v ul. Nemocniční. Součást Městské nemocnice v Ostravě. Vystavěna v r. 1894 stavitelem B. Židlickým jako obytný a reprezentativní objekt. Později v majetku města, od roku 1933 majetkem nemocnice, která jej využívá i dnes.