Turistické cíle v okolí obce Soběšovice

Areál bývalého hlubinného dolu zvaného dříve Terezie. Založen r. 1840. Od r. 1843 majetkem Rothschildů. R. 1946 zestátněn a přejmenován na Petr Bezruč. Uzavřen r. 1992. Za technickou památku prohlášena dvojice kovových těžních věží z poč. 20. stol.

Zaniklý černouhelný důl Prokop založen r. 1841 Stanislavem hr. Wilczkem ve vých. části Trojického údolí. Těžba probíhala v l.1846 - 1874. Poté důl využíván jako větrní pro sousední důl Ema Lucie, později pro důl Trojice. Celková likvidace včetně zasypání 75 m hluboké jámy proběhlo v r. 1882.

Zaniklý důl Šalamoun na náměstí Republiky. Hlouben od r.1844 baronem S. Rotschildem. R.1864 poškozen výbuchem plynu. Konečná hloubka 780m. Od r. 1931 slouží jen jako větrací jáma dolu Hlubina. R. 1974 odstřelen i s cennou těžní věží z r.1906.

Zaniklý důl Salm I – Ignát založen na místě jámy č. I (ze 40. let 19. stol.) v l. 1850–51 knížetem Hugo Salm-Reifferscheidtem. Uzavřen r. 1884 a asanován v park. Bývalá šachetní budova přestavěna v novogot. kapli. Zanikla v 70. letech 20. stol.

Důl sv. Trojice (Trojice) založil hr. Wilczek r. 1844 původně jako mělký. V r. 1870 přebudován na hlubinný. R. 1899 postavena ocelová těžní věž a nová strojovna. Těžba ukončena r. 1964. V l. 1970–74 byly zasypány těžní jámy.

V r. 1923 založen Spolek pro vystavění a udržování výstavního pavilonu v Moravské Ostravě. Komise vybrala projekt dvojice architektů Františka Fialy a Vladimíra Wallenfelse, stavitelem byl R. Kaulich a v květnu 1926 byla budova slavnostně otevřena.

Zaniklý areál přádelny z r. 1897 na Frýdlantské ul. v Místku. Moderní přádelnu s 19. tis. vřeteny vystavěli Rudolf a Jan Eltzerové jako součást rodinného textilního podniku. Součástí byla i honosná úřednická vila. Po r. 1946 součástí národního podniku Slezan. V r. 2017 proběhla demolice areálu.

Kostel Slezské církve evangelické augsburského vyznání pochází z let 1782 až 1784 od P. Klosse představuje v dané oblasti typ největšího potolerančního Evangelického kostela. Jednoduchá klasicistní stavba leží severně od zámku.

Evangelický kostel byl postaven v l. 1782-83 v klasicistním stylu nejprve jen jako modlitebna bez věže, věž byla přistavěna r. 1850. V 1. pol. 19. stol. byly v kostele vybudovány galerie. Mobiliář kostela je barokní. U kostela se rozkládá hřbitov, na kterém vyniká náhrobek rytíře J. B. Tschammera.

Evangelický kostel typu baziliky vystavěný v letech 1926–1927; sloužil nejprve německým luteránům, po druhé světové válce ho převzala Českobratrská církev evangelická.

Kostel Německé církve evangelické sv.Petra a Pavla vznikl jako poslední z 5 frýdeckých kostelů. Cihlová stavba v novogotickém stylu vznikla v r. 1910-1911 pro přistěhovalé evangelické dělníky Karlovy huti. Od r. 1945 ho využívá Českobratrská církev evangelická a Slezská církev augsburského vyznání.

Evangelický Kristův kostel na Českobratrské ulici. Postaven v letech 1905-07 jako německý evangelický kostel z finančních darů veřejnosti, vítkovických podnikatelů Rothschildů i císaře. Jednolodní stavba z režného zdiva s asymetricky umístěnou kvadratickou věží v románsko gotickém severském stylu..