Turistické cíle v okolí obce Řepiště

Mlýnek s větrnou turbínou vyskytující se na geograficky malém, omezeném prostoru mezi Moravskoslezskými Beskydami a Ostravou.

Mlýnek s větrnou turbínou – vyskytují se na geograficky malém, omezeném prostoru mezi Moravskoslezskými Beskydami a Ostravou.

Mlýnek s větrnou turbínou – vyskytují se na geograficky malém, omezeném prostoru mezi Moravskoslezskými Beskydami a Ostravou.

Objekt věže bývalé moravskoostravské hvězdárny, vystavěné v rámci bytového domu ze 40. let 20. stol. na nároží Českobratrské a Herodovy ulice. V r. 1956 byla na věž instalována hvězdářská kupole o průměru 4,8 m. Dnes nefunkční a nevyužívaná.

Monumentální neoklasicizující objekt bývalé Moravskoostravské spořitelny a městské knihovny podle návrhu arch. Karla Kotase z let 1928-30 nanáměstí Dr. E. Beneše. Dnes sídlo České spočitelny.

Zaniklý správní hrádek (dvorec) olomouckých biskupů v západním nároží městských hradeb. Založen patrně ve 2. pol. 14. století, zaniká na přelomu 15. a 16. století. Později areál hřbitova a zaniklé kaple sv. Lukáše postavené v l. 1729–40 a zbořené r. 1894.

Zaniklá drobná kaplička obdélného půdorysu krytá sedlovou střechou, s náznaky barokní štukové výzdoby průčelí při nájezdu na dnes rovněž zaniklý starý Koloredovský most. Vystavěna byla patrně nejpozději kolem pol. 18. stol. Zanikla v 80. letech 20. století.

Tkalcovna vystavěná firmou Munk v r. 1860 na místě starého vodního mlýna v dolní části Frýdku. Dvoutraktovou textilku zakoupil v r. 1876 Ad. Landsberger a do konce 19. stol. jí přestavěl a doplnil o samostatnou novou tkalcovnu. Po 2. sv. válce areál začleněn do n. p. Slezan jako závod 09.

Zaniklý hrad, podle arch. nálezů lze datovat do 14. / 15. stol. Výlučně z umístění hradu v terénu (žádné zmínky v pramenech) lze soudit, že šlo o předchůdce nedalekého hradu Hukvaldy, či pravděpodobněji o jeho předsunutou strážní tvrz.

Náhrobek se sochou Ferdiše Duši se nachází v centrální části frýdlantského hřbitova. Ferdiš Duša (1888-1958) byl rodákem z Frýdlantu, známý malíř a grafik. Námětěm jeho děl bylo především Ostravsko a práce v hutích.

Skromný náhrobek posledního šlechtického majitele hornodomaslavického zámku Hanse (Jana) barona z Mattencloitu (*27.8.1860,+14.5.1929) na hřbitově při kostele sv. Jakuba. Baron Hans Mattencloit vlastnil Horní Domaslavice pouze v l. 1894-97.

Empírový náhrobek majitele šumbarského zámku a panství hraběte Bedřicha z Arcu (1798 - 1835) v podobě obelisku z bílého mramoru v areálu havířovského hřbitova nedaleko zámku. Na náhrobku vytesán alianční znak rodu z Arcu.