Turistické cíle v okolí obce Pstruží

Věž, využívána pro telekomunikační účely společnosti RadioMobil, a. s., a EuroTel, spol. s r. o., a k pokrytí okolí televizním vysíláním a jako rozhledna. Rozhledna otevřena 28. dubna 2000. Výška věže 43 m.

Výrazně přestavěný areál bývalého vrchnostenského dvora olomouckých biskupů (arcibiskupů) na území vsi Sviadnov. Po rozparcelování dvora v r. 1789 vznik samostatné obce Koloredov. Od 2. pol. 19. stol. sídlo věhlasné likérky Hermanna Löwa a jeho rodiny. Později národní podnik. Dnes přestavěno.

Bývalá vodní nádrž pro zadržování vody k plavení dříví pro čeladenské a frýdlantské železárny. Založena na počátku 19. století. Hráz, vystavěná v nejužším místě soutěsky, je protržená a klaus tak skoro bez vody.

Botanická zahrada a arboretum byly založeny na místě vápencového lomu, kde se těžilo od r. 1860 do 20. l. 20. stol. R. 1998 počala přeměna na botanickou zahradu. Jsou zde teplomilná společenstva, jezírka s bahenní a vodní faunou a flórou, naleziště zkamenělin, jeskyně, cvičné lezecké stěny.

Pozdně barokní boží muka, vystavěná v místecké části Bahno, při staré hlavní cestě z Místku do Frýdlantu n. O. nejpozději v polovině 18. století. Původně stávala osamocená, daleko od veškeré zástavby, která se postupně přiblížila až k nim.

Zděná boží muka, hranolového tvaru s plechovou stříškou a třemi výklenky s dřevěnými okny pro obrázky svatých. Nemovitá kulturní památka od roku 1994. Bližší informace nejsou.

Boží muka se soškou sv. Anny v horní části obce Metylovice.

Boží muka v místní části Husinec obce Raškovice. Drobná lidová stavba s obrázkem světice a lucernou pochází z roku 1912.

Zděná boží muka bez bližších známých informací. Mají hranolovitý tvar a výklenek s Pannou Marií Lurdskou.

Boží muka sv. Františka z Asissi při staré frýdecké silnici z Frýdlantu do Frýdku. Postaveny nejpozději na přelomu 18. a 19. století. Jednoduchá klasicistní stavba s obrázky sv. Františka. V 90. letech 20. stol. opravena.

Větrný mlýn holandského typu z 19. st. je dnes adaptován na bydlení. Nyní je již bez lopatek i bez kola. Rekonstruovány jsou původní štuky a přistavěn vstup.

Areál někdejší Arcibiskupské pily na Ostravici. Na místě starší vodní pily vybudována r.1895 moderní parní pila. Až do r. 1910 dřevo k ní plaveno po řece Ostravici, od r.1910 po železnici. V l. 1909-10 pila modernizována. Dodnes slouží svému účelu.