Turistické cíle v okolí obce Pražmo

Zaniklý dřevěný zámeček barona Antonína Valentina Kašnice z Weinbergu. Do současnosti se z něj nic nedochovalo.

Dnes již neexistující venkovský empírový zámek postavili r. 1804 Janušovští z Vyšehradu. Přízemní budova měla fasádu se štuky, nad vchodem byl erb stavebníka. Při stavbě Žermanické přehrady r. 1958 byl zbourán a zatopen.

Zaniklý zámek v dnešní okrajové části Třince vznikl za Beesů z Chrostiny v pol. 17. století v rámci panského dvora. Po r. 1793 ztratil sídelní funkci a sloužil potřebám dvora, později jako dělnická ubytovna. V 70. let. 20. stol. zbořen.

Známý skalní útvar na východních svazích Smrčiny (810 m), tvořený pískovcovými skalními bloky východo-západního směru ve střední části potoku Mazák. Oblíbené cvičné místo horolezců. Přístupné po turistické značce.

Nevelký klasicistní zámek v rámci dvora vybudovaný ve 2. pol. 18. století rodem Křídlovských z Křídlovic nad levým břehem Lučiny. Po 2. světové válce zchátral ve správě JZD a po r. 1960 byl zatopen vodami Žermanické přehrady.

Empírový zámek byl přestavěn ze starší tvrze počátkem 19. stol. rodem Mattencloitů. Od roku 1933 se uvádí jako honosná vila, která byla majetkem lékaře Vítězslava Chlumského. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupný.

Drobný dřevěný kříž se sochou Ježíše Krista a stylizovanou stříškou ze skupiny sakrálních staveb Frýdek–Vršavec byl postaven někdy v polovině 19. století. Prošel rekonstrukcí v letech 1933 a 2003.

Dřevěný kříž s pozlacenou soškou ukřižovaného Ježíše Krista na křižovatce boční cesty z Janovic do Raškovic a na Krásnou. Vztyčen někdy mezi 30. a 70. léty 19. století.

Zaniklý areál přádelny z r. 1897 na Frýdlantské ul. v Místku. Moderní přádelnu s 19. tis. vřeteny vystavěli Rudolf a Jan Eltzerové jako součást rodinného textilního podniku. Součástí byla i honosná úřednická vila. Po r. 1946 součástí národního podniku Slezan. V r. 2017 proběhla demolice areálu.

Evangelický kostel byl postaven v l. 1782-83 v klasicistním stylu nejprve jen jako modlitebna bez věže, věž byla přistavěna r. 1850. V 1. pol. 19. stol. byly v kostele vybudovány galerie. Mobiliář kostela je barokní. U kostela se rozkládá hřbitov, na kterém vyniká náhrobek rytíře J. B. Tschammera.

Evangelický kostel typu baziliky vystavěný v letech 1926–1927; sloužil nejprve německým luteránům, po druhé světové válce ho převzala Českobratrská církev evangelická.

Kostel Německé církve evangelické sv.Petra a Pavla vznikl jako poslední z 5 frýdeckých kostelů. Cihlová stavba v novogotickém stylu vznikla v r. 1910-1911 pro přistěhovalé evangelické dělníky Karlovy huti. Od r. 1945 ho využívá Českobratrská církev evangelická a Slezská církev augsburského vyznání.