Turistické cíle v okolí obce Frýdek

Kuželovitý pahorek vodní tvrze obklopené předhradím uprostřed rybníčku v centru obce. Tvrz z počátku 15. století přestala být obývaná koncem 16. století.

Zaniklá stará radnice zřízena v měšťanském domě ve 30. l. 17. stol. Poničena požáry v r. 1688 a 1848. Renesanční podobu vystřídal klasicismus a empír. V r. 1937 koupila zchátralou budovu fa. Baťa. Ta radnici zbořila a postavila moderní obchodní dům.

Původně tvrz z 16. st. R. 1560 přestavěn Jarošem Syrakovským z Pěrkova na renesanční zámek. Vyhořel v létech 1690 a 1704. Na přelomu 19. a 20. st. sloužilo přízemí a 1. patro jako byty. R. 1945 poničen dělostřelbou. Dnes slouží školským účelům.

Historický areál bývalé parní pily z r. 1869 vystavěné Albrechtem Habsburským na pozemcích bývalého skladu splavovaného dříví z hor na katastru Starého Města u Frýdku. R. 1918 pila zestátněna, r. 1926 vyhořela, ale následně byla obnovena, rozšířena a modernizována.

Na vrcholu Lysé hory nyní stojí turistická chata Emil Zátopek-Maraton z r. 2016 s přidruženými chatami Desítka (Kameňák) z r. 1933 a Pětka (Lyžařská chata) a Bezručova chata z r. 2015. Kromě chat se tu nachází meteorologická stanice z r. 1954 a televizní vysílač z r. 1980 se stožárem o výšce 78 m.

V l. 2002–2004 znovu obnovená zámecká štěpnice (ovocný sad) a nově vybudovaný Podzámecký park na severních svazích návrší frýdeckého zámku k údolí potoka Blatnice. Údolí včetně štěpnice zlikvidováno v 70. letech 20. stol. komunistickým režimem.

Po zániku staré tvrze vznikla v rámci hospodářského dvora někdy v 16. stol. tvrz nová, později označovaná za zámek. Po polovině 20. stol. začal být zámek neudržován a vlivem poddolování musel být v letech 1965-66 zbořen.

Zaniklá tvrz, postavená pravděpodobně ve 14. stol. Prvně je zmiňována r. 1388, kdy zde sídlil Hašek ze Stonavy. Poté r. 1415 Zbyněk ze Stonavy, v l. 1432–41 Jakub Hubnt a v l. 1437–66 Machník ze Stonavy. Tvrz byla opuštěna někdy v 2. pol. 15. stol. Místní název objektu je “Švédský kopec”.

Zámek vznikl po r. 1686 přestavbou starší tvrze, kterou provedl Jan Rymultovský z Kornic. Po požáru r. 1823 byl zámek přestavěn, sloužil jako byty pro úřednictvo a začal chátrat. Roku 1997 došlo k rekonstrukci a 10.1.1998 byl otevřen veřejnosti jako hotel s restaurací, je zde také obřadní síň.

Švédská mohyla v podobě jednoduchých božích muk na mírném kopečku připomíná mrtvé švédské vojáky, kteří zemřeli při dvojím neúspěšném obléhání hradu Hukvaldy v l. 1643 a 1645.

Pův. vodní tvrz prvně doložena r. 1553. Již o 20 let později ztratila význam panského sídla a nadále byla využívána jako hospodářská budova, zejména sklad. Tomuto účelu slouží i v současnosti, kdy je soukromým majetkem.

Malý venkovský zámek pozdně barokního charakteru na břehu Těrlické přehrady, která zatopila centrum obce. Charakter zámku podtrhuje pouze mansardová střecha a půlkruhový štít v severním průčelí podepřený lizénami.