Turistické cíle v okolí obce Liptaň

Farní kostel vznikl již před rokem 1339, kdy je písemně zmíněn. Několikrát vyhořel a byl přestavován. Z roku 1708 pochází dnešní barokní podoba. Součástí kostela je od roku 1897 i hřbitov.

Pozdně barokní kostel Navštívení Panny Marie vznikl v letech 1747-1752 na místě původního kostela z r. 1610, který r. 1746 vyhořel. Stavitelem cihlového kostela byl krnovský měšťan Georg Friedrich Gans. Jeho dnešní podoba pochází z poslední čtvrtiny 18. století. Je kostelem farním.

Poutní kostel Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor vznikl v l.1834-41 na místě kaple z r.1718. V 50letech min.stol. zdevastován, r.1973 odstřelen. V l. 1993-95 znovu obnoven.

Kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1777–1779, a to ve stylu italské renesance. Jednolodní stavba s odsazeným kněžištěm má čtyřhrannou korunovanou věž s obloukovou kupolí. Ve věži jsou zavěšeny dva zvony, třetí pak v sanktusníku nad kostelní lodí.

Zdevastovaný gotický kostel sv. Jiří z 15. století. Barokně upravován. Kostel je jediným mementem na zaniklou pohraniční obec Pelhřimovy.

Barokní kostel z let 1764-1768 na místě kaple z r. 1687. Součást objektu tvoří od r. 1864 bývalý městský špitál.

Kostel je poprvé zmiňován r. 1281, ale souvislost s dnešní stavbou nelze prokázat. Dnešní kostel navazuje na farní kostel z 1. pol. 14. stol. Dostavěn r. 1554. R 1779 vyhořel, barokně opraven stavitelem J. Haucke a r. 1789 znovu vysvěcen.

Kostel sv. Mikuláše je jednolodní barokní stavba z let 1765–1766 stojící na hřbitově za obcí. Jedná se o drobnou stavbu dobré architektonické úrovně. Kostel je jednou z posledních stavebních památek zaniklého města.

Zámek přestavěný z hradu. Hrad krnovských vévodů ze 14. st. Od r. 1523 patří braniborským markrabatům, v l. 1531-4 přestavěn na renesanční zámek. V. l. 1622-1945 patří Liechtensteinům, barokní úpravy v 17. st., po požáru r. 1779 opraven klasicistně.

Skromné pozůstatky hradu, který vznikl zřejmě po r. 1284 jako opěrný bod vratislavského biskupa po ztrátě hradu Edelštejna. Nálezy dokládají existenci během 14. a snad i poč. 15. stol. Dochováno torzo okrouhlé věže, nevýrazné relikty paláce a hradeb.

Původně vodní tvrz postavená snad až po r. 1377 na jejíž základech byl ve 30. letech 16. stol. postaven za Fulštejnských renesanční zámek, který byl za Sedlnických barokně upraven ve druhé polovině 17. stol. Okolo zámku park zasahující až do Polska.

Liptaňský bludný balvan byl vyhlášen přírodní památkou v r. 1966. Tento bludný balvan přinesl ledovec v období sálského zalednění před 170–230 tisíci lety. Patří mezi největší bludné balvany v ČR, jeho hmotnost činí téměř 4 700 kg. Je to největší bludný balvan nalezený na Osoblažsku