Turistické cíle v okolí obce Petrovice

Poutní kostel Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor vznikl v l.1834-41 na místě kaple z r.1718. V 50letech min.stol. zdevastován, r.1973 odstřelen. V l. 1993-95 znovu obnoven.

K románsko-gotickému kostelu s obdélnou lodí a poloválcovou apsidou z konce 13. stol. v l. 1751-1752 přistavěl stavitel Johann Georg Prämer novou loď s hranolovou věží v průčelí. Další úpravy v letech 1776, 1779, 1901 a 1905. Chrám od r. 1782 slouží jako římskokatolický farní kostel.

Kamenný kostel byl postaven v 1. pol. 17. stol. a r. 1888 byl přestavěn v novogotickém stylu. Vnitřní vybavení kostela je dílem sochaře a řezbáře Bernarda Kutzera (1794-1864) a jeho syna Raimunda Kutzera (1833-1919). Kostel není v současnosti využíván a chátrá.

Kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1777–1779, a to ve stylu italské renesance. Jednolodní stavba s odsazeným kněžištěm má čtyřhrannou korunovanou věž s obloukovou kupolí. Ve věži jsou zavěšeny dva zvony, třetí pak v sanktusníku nad kostelní lodí.

Barokní kostel z let 1764-1768 na místě kaple z r. 1687. Součást objektu tvoří od r. 1864 bývalý městský špitál.

Monumentální empírový kostel z let 1837–1844. Na jižní straně kostela je dřevěný misijní kříž. Před kostelem empírový kříž z roku 1825 s reliéfem Panny Marie Sedmibolestné s ornamentálně a architektonicky bohatě členěnou spodní kamennou sochařskou částí.

Jednolodní obdélný klasicistní kostel s mírně odsazeným obdélným kněžištěm byl postaven v letech 1826–1830. V letech 2012–2013 byl opraven. Zdejší farnost je součásti římskokatolického děkanátu Krnov, spravuje jej administrátor excurrendo. Kostel je památkově chráněný od roku 2006.

Kostel sv. Vavřince v polském městě Głuchołazy (Hlucholazy) je barokní stavba z let 1729-1733, která navázala na původní kostel z pol. 13. stol. Zničen např. v r. 1428 husity či za třicetileté války.

Skromné pozůstatky hradu, který vznikl zřejmě po r. 1284 jako opěrný bod vratislavského biskupa po ztrátě hradu Edelštejna. Nálezy dokládají existenci během 14. a snad i poč. 15. stol. Dochováno torzo okrouhlé věže, nevýrazné relikty paláce a hradeb.

Původně vodní tvrz postavená snad až po r. 1377 na jejíž základech byl ve 30. letech 16. stol. postaven za Fulštejnských renesanční zámek, který byl za Sedlnických barokně upraven ve druhé polovině 17. stol. Okolo zámku park zasahující až do Polska.

Liptaňský bludný balvan byl vyhlášen přírodní památkou v r. 1966. Tento bludný balvan přinesl ledovec v období sálského zalednění před 170–230 tisíci lety. Patří mezi největší bludné balvany v ČR, jeho hmotnost činí téměř 4 700 kg. Je to největší bludný balvan nalezený na Osoblažsku

Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu pochází z r. 1908. Tradice poutí zanikla v r. 1948. Místo znovu objeveno r. 2003, opraveno a od r. 2009 zpřístupněno.