Turistické cíle v okolí obce Janov

Monumentální empírový kostel z let 1837–1844. Na jižní straně kostela je dřevěný misijní kříž. Před kostelem empírový kříž z roku 1825 s reliéfem Panny Marie Sedmibolestné s ornamentálně a architektonicky bohatě členěnou spodní kamennou sochařskou částí.

Jednolodní obdélný klasicistní kostel s mírně odsazeným obdélným kněžištěm byl postaven v letech 1826–1830. V letech 2012–2013 byl opraven. Zdejší farnost je součásti římskokatolického děkanátu Krnov, spravuje jej administrátor excurrendo. Kostel je památkově chráněný od roku 2006.

Kostel sv. Vavřince v polském městě Głuchołazy (Hlucholazy) je barokní stavba z let 1729-1733, která navázala na původní kostel z pol. 13. stol. Zničen např. v r. 1428 husity či za třicetileté války.

Skromné pozůstatky hradu, který vznikl zřejmě po r. 1284 jako opěrný bod vratislavského biskupa po ztrátě hradu Edelštejna. Nálezy dokládají existenci během 14. a snad i poč. 15. stol. Dochováno torzo okrouhlé věže, nevýrazné relikty paláce a hradeb.

Původně vodní tvrz postavená snad až po r. 1377 na jejíž základech byl ve 30. letech 16. stol. postaven za Fulštejnských renesanční zámek, který byl za Sedlnických barokně upraven ve druhé polovině 17. stol. Okolo zámku park zasahující až do Polska.

Liptaňský bludný balvan byl vyhlášen přírodní památkou v r. 1966. Tento bludný balvan přinesl ledovec v období sálského zalednění před 170–230 tisíci lety. Patří mezi největší bludné balvany v ČR, jeho hmotnost činí téměř 4 700 kg. Je to největší bludný balvan nalezený na Osoblažsku

Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu pochází z r. 1908. Tradice poutí zanikla v r. 1948. Místo znovu objeveno r. 2003, opraveno a od r. 2009 zpřístupněno.

Nový zámek ve Městě Albrechtice nechali postavit v první pol. 19. stol. opavští podnikatelé Vincent Tlach a Vincent Keil poté co rozhodli, že rekonstrukce starého zámku by byla drahá. Při zámku zřídili park a poblíž i rodinou hrobku.

Tvrz snad ze 14. stol. za Supů z Fulštejna ve druhé polovině 16. stol. přestavěná na jednopatrový čtyřkřídlý renesanční zámek z rozsáhlým opevněním. Zbytky opevnění byly odstraněny již v roce 1956 a vlastní zámek byl zbořen v roce 1980.

Zámek postavený snad počátkem 17. století jako sídlo majitelů fojtství, pravděpodobně Bedřichem Vogelem. V 18. století pak fojtství vlastnili Antonín Schöpse, po něm Josef Hledík a nakonec Ignác Peschke. Potomci Peschkeů zámek s přestávkami vlastnili až do 20. století.

V budově bývalé fary na Rejvízu z r.1810 je zřízeno menší muzeum tkalcovnictví.

Věrná kopie dřevěné rozhledny na jizerskohorském Smrku, zaniklé r. 1946, byla postavena na jižním svahu Moravského kopce u Holčovic místní řemeslnickou partou na podzim r. 2013. Je vysoká přes 20 m a vyhlídková plošina ve výši 17,5 m je volně přístupná po 79 schodech.