Turistické cíle v okolí obce Praha 4-Kunratice

Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.

Vrcholně barokní zbrojnice stavěna v letech 1656–1657 Santiny Bossim a v letech 1657–1659 Carlem Lurago. Zničena požárem v r. 1927. Zachovaly se dva portály, tvořící bránu mezi prostorem před chrámem sv. Petra a Pavla a vyšehradskými sady.

Chudobinec dal zřídit pro 30 nemajetných obyvatel Vyšehradu v letech 1865–1866 probošt kapituly Vojtěch Ruffer. Slavnostně vysvěcen 23. 4. 1866. Jde o pozdně klasicistní budovu s pěti osami průčelí, nad střední osou je kaplička se sochou sv. Vojtěcha a pamětní deska zakladatele. Dnes je zde DDM.

Nejkratší pražský tunel, vybudovaný v letech 1903–1905 podle projektu Karla Vosyky a Viléma Dvořáka. Historizující podobu portálů navrhl František Velich. Tunel měří 35 metrů, široký je 9 m. Oba portály jsou zdobeny cimbuřím a válcovou věží se schodištěm, severní portál zdobí kamenný znak Prahy.

Ocelový železniční most, druhý nejstarší železniční most přes Vltavu na území Prahy. Postaven v l. 1871–72 jako jednokolejný, na dvoukolejný přestavěn v l. 1900–01. Má tři pole s rozpětím 69,9 m, jeho šířka je 8,1 m.

Renesanční synagoga, postavená v návaznosti na židovskou radnici po roce 1577 snad za účasti Vlacha Pancrazia Rodera. Barokní úpravy koncem 17. století, úpravy v souvislosti s asanací roku 1907. Po roce 1945 součást židovského musea, od 90. let 20. století opět bohoslužebný prostor.

Novoklasicistní kašna vytvořená roku 1797 Františkem Xaverem Lederererem stojící na Uhelném trhu na pražském Starém Městě.

V tvrzi neznámého založení rád pobýval král Václav IV., zejména v letech 1407-1408, než si nechal vystavět nedaleký Nový hrad u Kunratic. Zbytky jejího zdiva byly znovu nalezeny r. 1960 při bagrování Hamerského rybníka.

Zámek byl postaven pravděpodobně vévodou Juliem Františkem Sachsen – Lauenburgem či jeho následovníky po r. 1663. R. 1885 původní zámek vyhořel a jeho majitel Ludvík Korb z Weidenheimu ho nechal novorenesančně opravit podle plánů Ferdinanda Hauptmanna. Nyní využíván jako administrativní budova.

Zahrada uváděna r. 1413. Dle Popelky Bilianové zde býval Šabatec, místo, kde přespávali mimopražští židovští kupci a kde byl židovský špitál. Poč. 19. stol. zde byl výletní hostinec, r. 1888 postaven letohrádek. Z rozsáhlé zahrady zůstalo v důsledku činžovní výstavby koncem 19. stol. pouze torzo.

Bývalá koželužna Serváce Engla z Engelflusu z počátku 17. st.,od r. 1761 majetek Nosticů. V letech 1798 až 1803 zde žil Josef Dobrovský, v letech 1929–1940 historik Zdeněk Wirth, 1945–1980 Jan Werich, 1948–1968 básník Vladimír Holan.

Pozůstatky zaniklé středověké vesnice Žák z 16. století. Lze zde rozpoznat zdi bývalých domů, hráz rybníka a středověkou kamennou studnu. Vesnička patrně zanikla v průběhu třicetileté války (1618-1648) a poté již nebyla obnovena. R. 2003 byla zapsána jako nemovitá kulturní památka.