Kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1777–1779, a to ve stylu italské renesance. Jednolodní stavba s odsazeným kněžištěm má čtyřhrannou korunovanou věž s obloukovou kupolí. Ve věži jsou zavěšeny dva zvony, třetí pak v sanktusníku nad kostelní lodí.
Monumentální empírový kostel z let 1837–1844. Na jižní straně kostela je dřevěný misijní kříž. Před kostelem empírový kříž z roku 1825 s reliéfem Panny Marie Sedmibolestné s ornamentálně a architektonicky bohatě členěnou spodní kamennou sochařskou částí.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Olomoucký kraj, Zlaté Hory
Skromné pozůstatky hradu, který vznikl zřejmě po r. 1284 jako opěrný bod vratislavského biskupa po ztrátě hradu Edelštejna. Nálezy dokládají existenci během 14. a snad i poč. 15. stol. Dochováno torzo okrouhlé věže, nevýrazné relikty paláce a hradeb.
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Linhartovy
Původně vodní tvrz postavená snad až po r. 1377 na jejíž základech byl ve 30. letech 16. stol. postaven za Fulštejnských renesanční zámek, který byl za Sedlnických barokně upraven ve druhé polovině 17. stol. Okolo zámku park zasahující až do Polska.
příroda - skála, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Liptaň
Liptaňský bludný balvan byl vyhlášen přírodní památkou v r. 1966. Tento bludný balvan přinesl ledovec v období sálského zalednění před 170–230 tisíci lety. Patří mezi největší bludné balvany v ČR, jeho hmotnost činí téměř 4 700 kg. Je to největší bludný balvan nalezený na Osoblažsku
Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu pochází z r. 1908. Tradice poutí zanikla v r. 1948. Místo znovu objeveno r. 2003, opraveno a od r. 2009 zpřístupněno.
voda - studánka, pramen, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Karlova Studánka
Velmistr řádu německých rytířů Maxmilián II. František dal roku 1780 podnět k prozkoumání pramene, kolem kterého začalo budování lázní. Dřevěný Pitný pavilon – Maxmiliánův pramen byl postaven v roce 1862. Do pavilonu je vyveden i Vilémův pramen. Všechny prameny mají vysoký podíl oxidu uhličitého.
zámek, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Město Albrechtice
Nový zámek ve Městě Albrechtice nechali postavit v první pol. 19. stol. opavští podnikatelé Vincent Tlach a Vincent Keil poté co rozhodli, že rekonstrukce starého zámku by byla drahá. Při zámku zřídili park a poblíž i rodinou hrobku.
zámek - původní tvrz, zaniklý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Město Albrechtice
Tvrz snad ze 14. stol. za Supů z Fulštejna ve druhé polovině 16. stol. přestavěná na jednopatrový čtyřkřídlý renesanční zámek z rozsáhlým opevněním. Zbytky opevnění byly odstraněny již v roce 1956 a vlastní zámek byl zbořen v roce 1980.
Zámek postavený snad počátkem 17. století jako sídlo majitelů fojtství, pravděpodobně Bedřichem Vogelem. V 18. století pak fojtství vlastnili Antonín Schöpse, po něm Josef Hledík a nakonec Ignác Peschke. Potomci Peschkeů zámek s přestávkami vlastnili až do 20. století.