Turistické cíle v okolí obce Staré Město

Raně barokní dvoupatrová městská radnice s renesančním jádrem a vysokou věží z let 1667–70. V letech 1765, 1790 a 1844 upravována. V l. 1991–94 proběhla generální rekonstrukce.

Archeologická lokalita tvrze založené v polovině 13. stol. na nízkém ostrohu v jz. části jádra města. V této fázi zde vznikla zajímavá tavicí pec na zpracování zlata. Ve 3. čtvrt. 14. stol. zde postavena tvrz zeměpanského fojta. Zaniká kolem r.1406.

Budova, označovaná jako lichtenštejnský zámek z 18. století, je ve skutečnosti vilou postavenou v letech 1904-1907 lékařem Oskarem Hanischem. Od roku 1950 se stala sídlem tehdejšího národního výboru, nyní obecního úřadu.

Přestavěná budova tvrze, ovšem historicky nedoložena, jež mohla vzniknout někdy před rokem 1476 za Jana Bathoryho, majitele bretnovského statku. Jako údajné šlechtické sídlo ztratila význam v polovině 16. století. Dnes je soukromým majetkem, slouží jako obytný dům.

Náměstí v Bruntále dominuje Sloup Nejsvětější Trojice, který připomíná oběti moru v r. 1714.. Pochází z roku 1715 a jeho autorem je asi Kryštof Kimmel.

Socha Immaculaty na náměstí v Ryžovišti pochází z roku 1733. Jde o dílo sochaře Josefa Winterhaltera. Železnou mříž obklopující sochu vyrobil někdejší starosta a kovář Franz Jäkel.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od sochaře Johanna Georga Antona Heinze, z roku 1736.

Vilu nechal v letech 1929-1930 postavit Julius Spitzer. Stavbu podle projektu Gustava Schölera provedla rýmařovská firma Rudolfa Schuberta. Interiér vyzdobil v duchu art deco architekt a malíř František Kysela a štukovou výzdobu provedl Simon Novák. Dnes kulturní památkou.

Město Bruntál je nejstarší v ČR, privilegium nese od r. 1213. Budova Staré radnice pochází ze 16. stol.. 24.-25.9.1938 se stala místem těžké přestřelky čs. vojáků a henleinovců v bojích o pohraničí před obsazením Sudet.

Zámek, původně fojtství, postavený zřejmě před rokem 1685 Kryštofem Loserthem. Od roku 1730 v majetku Bartelů, za nich barokně upraven. V letech 1894 až 1945 patřil rodině Langerů. Od roku 1945 v majetku státu.

Pouhé zbytky zdiva zůstaly po hradu, patřícím zřejmě pánům ze Šternberka. Jeho historie trvala jen desítky let. Stával na ostrožně ze dvou stran obklopený hlubokým srázem. Jeho definitivní konec nastal po stavbě silnice Opava-Olomouc v letech 1775-7.

Reliéfní pozůstatky netypického hradu založeného kolem roku 1282 Benešem ze Štítiny, opuštěného ve 2.pol. 14. stol., zaniklého požárem. Na hradě nalezen soubor luxusních keramických a kovových artefaktů.