Turistické cíle v okolí obce Pocheň

Tvrz snad ze 14. stol. za Supů z Fulštejna ve druhé polovině 16. stol. přestavěná na jednopatrový čtyřkřídlý renesanční zámek z rozsáhlým opevněním. Zbytky opevnění byly odstraněny již v roce 1956 a vlastní zámek byl zbořen v roce 1980.

Krátké fragmety pozůstatků městských hradeb z konce 15. či počátku 16. století, které navázaly na starší opevnění. Dochován úsek s poloválcovou baštou na sz a sv. a úsek na západním obvodě města.

Zámek postavený snad počátkem 17. století jako sídlo majitelů fojtství, pravděpodobně Bedřichem Vogelem. V 18. století pak fojtství vlastnili Antonín Schöpse, po něm Josef Hledík a nakonec Ignác Peschke. Potomci Peschkeů zámek s přestávkami vlastnili až do 20. století.

V Dolní Moravici u Moravického potoka stojí přístřešek se zdrojem Moravické kyselky. Okolo pramene postaven přístřešek, zrekonstruovaný začátkem 21. stol. Výtečná a lahodná voda je nasycená oxidem uhličitým a obsahuje větší množství železa. Pro každého je voda zdarma.

Věrná kopie dřevěné rozhledny na jizerskohorském Smrku, zaniklé r. 1946, byla postavena na jižním svahu Moravského kopce u Holčovic místní řemeslnickou partou na podzim r. 2013. Je vysoká přes 20 m a vyhlídková plošina ve výši 17,5 m je volně přístupná po 79 schodech.

Zděná rozhledna na horním okraji Nové Vsi postavená v letech 2013-2014 kromě vlastní osmiboké vyhlídkové věže zahrnuje i muzeum, dětský koutek, úschovnu kol a lyží, sociální zařízení a informační centrum. Je majetkem obce Dolní Moravice, která otevírací dobu uvádí na svých stránkách.

Panský dům č. p. 13 vznikl zřejmě přestavbou starší budovy v 1. třetině 19. stol. jako obydlí pro zaměstnance zámku. V poslední třetině 20. stol. upraven. V současnosti je památkově chráněn a slouží jako Základní umělecká škola.

Suchý vrch je přírodní rezervace nedaleko Vrbna pod Pradědem. Má rozlohu 49,56 ha a leží v nadmořské výšce 680–941 m.

Téměř zaniklý hrad. Zmiň. v pramenech pouze v zápisu o loupež. vpádu rytíře Ulmana z Linavy na úz. vratislav. biskupství, po němž se stáhl na hrad „weyssensteyn“. Datum zápisu neznámý, odhadem obd. 1318–1342. Nálezy keramiky z obd. 14.–15. stol.

Skromné zbytky hradu Quinburk z přelomu 13. a 14. století postaveného k ochraně zemské stezky mezi Zlatými Horami a Vrbnem. V průběhu 14. století byl opuštěn a od té doby je pustý.

Zřícenina nevelkého, strážního hrádku bez sídelní funkce založeného ve 12. stol. Hrad se psal Weyssensteyn v souvislosti s loupežníkem Ulmanem z Linavy.

Budova, označovaná jako lichtenštejnský zámek z 18. století, je ve skutečnosti vilou postavenou v letech 1904-1907 lékařem Oskarem Hanischem. Od roku 1950 se stala sídlem tehdejšího národního výboru, nyní obecního úřadu.