Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Křeslice

Patník označující Střed Prahy stojí na místě, kde se protínají pomyslné spojnice severního a jižního pólu a spojnice západního a východního pólu Prahy (viz samostatná hesla). Nachází se v okrajové části Žižkova na dětském hřišti v ulici Na Balkáně.

Zaniklá struhařovská tvrz gotického původu je doložena od r. 1397, je však nepochybně starší. Koncem 15. stol. byla připojena k panství Myšlín a počátkem 16. stol. již byla pustá. Nezanikla násilným způsobem, nýbrž zřejmě prostým zchátráním. Žádné její pozůstatky se nedochovaly.

Studna s barokní mříží vznikla po roce 1700. Na dnešní místo byla přenesena ze Smíchova po roce 1932.

Zarostlé tvrziště sevřené dvojicí rybníků, tvrz prvně zmíněná r. 1386 kdy i získává Vavřinc Martinů. Tvrz samotná zaniká pravděpodobně v 15.století, dále vedená jako pustá.

Barokní areál dvora z poloviny 18. stol. byl o sto let později rozšířen. Zdivo v dolní části zpevněno širokými opěráky. Dvůr byl obklopen ohradní zdí a patřily k němu louky a pole. V 80. letech 20. stol. většina hospodářské části zbourána a zůstal jen malý objekt památkově chráněný od r. 1958.

Vinice na okraji výšiny Pražského hradu, podle legendy z 10. stol. Doložena v r. 1375. V l. 1832–36 vybudoval K. E. Richter v dolní části vinice klasicistní vilu. V l. 2006–08 proběhla generální rekonstrukce a areál byl zpřístupněn veřejnosti.

Zmínka o usedlosti na tomto místě je z r. 1567. Anna Salomena z Bubna zde nechala mezi 1623-1638 vystavět mlýn, ten r. 1678 vyhořel. V r. 1841 má mlýn dvě křídla ve tvaru L. Počátkem 19. stol. klasicistně přestavěn. Od r. 1880 mlýn patřil rodině Antonína Švehly, předsedy agrární strany a čs. vlády.

Pozdně klasicistní synagoga z let 1847–48. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války. Od roku 1946 skladiště, později prádelna. Roku 1995 byla budova vrácena Židovské obci a byla upravena na obchod a byty.

Synagoga na Královských Vinohradech z let 1896–98 podle návrhu vídeňského architekta Wilhelma Stiassneho. Zničena byla při náletu dne 14.2.1945. V roce1951 pak byly ruiny odstraněny a na její místě byla postavena základní škola.

Židovská náboženská obec v Davli zakoupila v roce 1880 malý dům, který přestavěla na synagogu. Obřady se zde konaly do roku 1939, za války byla synagoga poškozena a vykradena. Po válce zde byla autodílna či skladiště. Roku 1960 byla zchátralá budova zbořena a na jejím místě je památník obětem Šoa.

Synagoga z roku 1858, která nahradila starou libeňskou synagogu z roku 1592. Náboženským účelům sloužila do roku 1941. Poté byla užívána jako skladiště. Na počátku 90. let minulého století byla vrácena židovské obci a užívána jako kulturní centrum.

Synagoga snad již z 18. století, přestavěna r. 1842. Bohoslužbám sloužila do druhé světové války, poté skladiště. Od roku 1995 patří opět židovské obci a je využita ke kulturním aktivitám.