Turistické cíle v okolí obce Žďárec

Zaniklá tvrz, která stávala na pahorku zvaném Kalvárie. V písemných pramenech se objevuje jen spoře. R. 1253 se zmiňuje farář z Olbramovic. Později byla ves v majetku vyšehradské kapituly, r. 1321 prodána Jindřichovi z Lipé a v majetku jeho rodu byla do poč. 15. stol. Tvrz zanikla někdy v 17. stol.

Jeden z mála postavených TO pevnostního opevnění Československa na jihu Moravy. Neoficiálně na vlastní nebezpečí příležitostně přístupný, snaha o zřízení muzea. Zachovalé pancéřové zvony (osazené však až na přelomu čtyřicátých a padesátých let).

Zámeček v barokním stylu si nechala někdy po roce 1693 postavit majitelka pohořelického panství hraběnka Marie Paarová. Souběžně se zámkem byla založena i poměrně velká zámecká zahrada.

Značně přestavěný a chátrající zámek na místě tvrze, z jehož původní podoby dnes stojí jen východní a část severního křídla.

Původně německý evangelický kostel byl postaven v duchu pozdního historismu v r. 1903. Po odsunu německého obyvatelstva byl v majetku Českobratrské církve evangelické, která jej v r. 1988 prodala Pravoslavné církvi v Československu. V r. 1994 vyhlášen národní kulturní památkou.

Hradisko u Mušova je velmi významná archeologická lokalita. V r. 1927 ji v průběhu vykopávek navštívil T. G. Masaryk. V 2. polovině 2. století zde stála důležitá římská vojenská pevnost o rozloze 30-35 ha s lázněmi a rozsáhlou nemocnicí, chráněná dvojitým příkopem a hradbou s věžemi.

Pozdně románská rotunda sv. Oldřicha je součástí památkově chráněného sakrálního komplexu a sloužila jako karner při kostele sv. Petra a Pavla. Vnitřní prostory byly novodobě upraveny v 80. letech 20. století. Od r. 1958 chráněná kulturní památka.

V letech 1831-1839 nechal hrabě František Daun postavit na místě kaple a údajného sídla současný zámek. Kolem vznikl park, v němž se nachází památný platan. Zámek se v r. 1954 stal majetkem České katolické charity, která zde zřídila domov důchodců. Tomuto účelu slouží zámek dodnes.

Sloup byl postaven v letech 1724 - 25 I. Lengalecherem patrně podle návrhu A. J. Prenera z roku 1723. Kamenické práce prováděli O. Steinböck a F. Nader.

Barokní sloup na návsi bývalých Českých Křídlovic nese umělecky náročně ztvárněné sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1742 od neznámého autora. Dílo je příkladem kvalitní kamenosochařské práce ve venkovském prostředí a od r. 1958 památkově chráněno.

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého za ohradní zdí farní zahrady v Českých Křídlovicích pochází z r. 1741 od neznámého autora. Od roku 1958 je památkově chráněna.

Barokní socha v zámeckém parku u přístupové cesty. Kvalitní sochařská práce z 20. let 18. století. Na hranolovém profilovaném soklu umístěná socha světce v životní velikosti v klasickém postoji a odění; u hlavy svatozář s pěti hvězdami. Na podstavci na přední a zadní straně chronogramní nápisy.