Turistické cíle v okolí obce Netín

V pozdně renesanční zámek byla přestavěn na starší tvrz v první pol. 17. stol. rodem Magnášů. V roce 1825 byl zámek po požáru obnoven a přestavěn. K budově přiléhá dvůr a rozsáhlý park.

Zřícenina hradu založeného rodem z Mostiště koncem 13. století. Na počátku 15. století v držení pánů z Lipé. Pobořen za husitských válek.

Mrázkova louka je chráněna již od r. 1949. Je to podmáčená rašelinná louka, na které rostou chráněné a ohrožené druhy rostlin a na níž mají výhodné životní podmínky různí obojživelníci. Turisticky je přístupná od obce Bory nebo z nádraží Sklené nad Oslavou.

Novogotická stavba z neomítnutých cihel postavena r. 1870 podle plánu arch. A. Prokopa. Bohoslužby do 2. svět. války, dnes tržnice.

Renesanční zámek začala v roce 1564 budovat Alena Meziříčská z Lomnice, čehož dokladem je erb a portál se stejným letopočtem v prvním patře zámku. Po její smrti patřil zámek dědicům jejího druhého manžela Václava nejstaršího Berky z Dubé a Lipé a to až do roku 1706. V roce 1709 připadl cisterciáckému klášteru ve Žďáru nad Sázavou.

Litinový kříž na žulovém podstavci, zvaný obecní, byl vztyčen někdy mezi léty 1840 a 1880 při cestě mezi vsí a kaplí sv. Rodiny. Poprvé jej zachycuje mapa III. vojenského mapování z roku 1880. Kříž není památkově chráněn, nicméně s nedalekou kaplí tvoří jednu z dominant vesnice.

Renesanční městský dům z 16. století. Do 18. století sídlo městského pivovaru. Od 19. století sloužil dům spolkovému a kulturnímu životu města. Dům je zdoben zajímavou renesanční figurální sgrafitovou výzdobou.

Tvrz, později označovaná jako zámek, poprvé doložena r. 1596, kdy ji Jan Polczar postoupil Alině Berkové z Lomnice a ta ještě v témže roce Lvu Burianovi Berkovi z Dubé. Po celou dobu bylo toto šlechtické sídlo součásti dvora. Dnes je bývalý zámek v soukromém vlastnictví a slouží k bydlení.

Strážní hrádek nad obcí Oslavice založen patrně někým z rodu z Lomnice na přelomu 13.-14. stol. Zánik asi kolem roku 1355. Dochován nepatrný zbytek základů hranolovité věže.

Zdislava z Křižanova provdána za Havla z Markvartic. Zdislavu svatořečil papež Jan Pavel II. roku 1995. Je patronkou rodin. Dva metry vysoká plastika světice. Stojí na kašně uprostřed kruhu z dvanácti žulových sloupů. Průměr 12 metrů. Zdislava ztvárněna jako dívka před odchodem ze svého domova.

Drobná barokní kaple z 18 století je vestavěna do seříznutého úseku severovýchodního nároží hřbitovní zdi. Kaple je obdélná, s rovným závěrem. Klenutý vstup je uzavřen dřevěnou mříží. Poklona je chráněna jako součást areálu kostela Nejsvětější Trojice se hřbitovem od roku 1958.

Pískovcový památník tragédie na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 14 účastníků protinacistického povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, 7. května 1946, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jedna ze tří nejstarších připomínek tragédie.