Turistické cíle v okolí obce Mostiště

nebo vyberte

Mostiště

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 158 záznamů, 2 / 14 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Měřín
Kamenná barokní boží muka z r. 1701 stojí na na místě bývalého popraviště. Měřín měl hrdelní právo do r. 1755, popraviště je připomínáno do r. 1742. Boží muka byla na současné místo přesunuta kolem r. 1800. V r. 1924 byly v jejich okolí objeveny kosterní pozůstatky 24 lidí.
 boží muka
480.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Studnice
Barokní cihlová boží muka na čtvercové základně. Pilíř s mírnou entazí (mírně se zužuje a je nepatrně vypuklý) je zakončen dvěma římsami. V horní části jsou mělké niky, pilíř je zastřešen střechou ve tvaru čtyřbokého stanu, zakončenou dvouramenným kovovým křížem. Památkově chráněna od roku 1968.
 boží muka Jana Zahradníčka
560.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Vlčatín
Novodobá zděná boží muka na místě, kde v roce 1960 při převozu do třebíčské nemocnice zemřel básník Jan Zahradníček. Postavená byla podle návrhu architekta Jana Konečného v roce 1992. Vznikla z iniciativy rodinné přítelkyně Hedviky Ševčíkové a Laického sdružení bratří a sester sv. Dominika v Brně.
 boží muka Santiniho krystal
500.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Bobrová
Boží muka z r. 1709 na okraji městyse Bobrová byla restaurována r. 2020. Při tom bylo zjištěno, že se jedná o dílo významného barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla. Byla odstraněna kovová stříška a obnovena jejich původní barevnost.
 boží muka sv. Vavřince
457.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Barokní sloupková kamenná boží muka, zvaná Vavřinecká, při křížení císařské silnice do Brna a staré místní cesty k Dolním Radoslavicím, z roku 1705. Patří do skupiny podobných božích muk, vznikajících od 80. let 17. stol. do poč. 18. stol. severně od Velkého Meziříčí. Památkově chráněná od r. 2021.
 Budišov
Moravské zemské muzeum
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Budišov
Tento zámek vznikl ve 14. stol. z původní tvrze. V 16. stol. přestaven na renesanční zámek. Po roce 1715 z něj vzniklo honosné barokní sídlo. Interiér bohatě zdoben freskami a štuky (inspirace Čínou). Okolo zámku park ve francouzském stylu.
 Černá
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Zámek byl postaven Rafaelem Chroustenským na konci 16. stol. V r. 1620 mu byl zámek zabaven pro jeho účast na stavovském povstání a darován hraběti Collaltovi, který ho využíval jako admin. budovu. V 18. stol. byl částečně barokně přestavěn.
 Dolní brána a zbytek opevnění
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Původní gotická brána ze 14. století, přestavěna renesančně v 16. století. V její blízkosti je zachována část gotických hradeb s kruhovou baštou.
 Dolní Heřmanice
480.0 m. n.m.
Templštejn
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina
Zříceniny nejspíše pozdně středověkého strážního hrádku nad údolím Oslavy. O hradu lidově zvaném Templštejn nejsou v pramenech žádné zmínky. Dochovalo se pouze torzo hranolové věže.
 Dolní Rožínka
502.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Dolní Rožínka
Zámek vybudován koncem 16. století na místě tvrze v renesančním stylu. V letech 1781 - 1799 byl klasicistně přestavěn. Roku 1808 vyhořel, ale byl znovu upraven a tak se zachoval do dnešní podoby. Zámku dominuje barokní věžička.
 Dub
Tasov, Tassenberg
hrad, zřícenina, nepřístupno, Vysočina
Zřícenina raně gotického hradu z pol. 13. st. Hluboký příkop odděloval trojuhelníkové předhradí. Hrad zanikl na poč. či kolem poloviny 15. st. Dochovány jsou zbytky hradeb, brány, základy hradního paláce a příkop. Na hrad nevede žádná cesta.
 Horní Rozsíčka
530.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Vysočina, Horní Rozsíčka
V r. 1361 byla ves rozdělena mezi několik rodů, které sídlily na svých dvorech. Jeden z nich vlastnil v r. 1446 Vaněk Meloun z Hrádku. Zřejmě jeho syn Matěj Meloun vystavěl ve dvoře v r. 1496 obytnou budovu označovanou jako tvrz. V r. 1510 ji koupil Beneš z Vahančic a připojil nové zboží k Moravci.