Turistické cíle v okolí obce Bobrůvka

nebo vyberte

Bobrůvka

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 172 záznamů, 6 / 15 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 Kněževes nad Oslavou
549.0 m. n.m.
tvrz, přestavěno, příležitostně, Vysočina, Kněževes
Původně gotická tvrz, sídlo vladyckého rodu z Kněževsi, jejíž počátky sahají do 1. pol. 14. stol. Prvotní tvrz stavebně upravena v duchu renesance v 1. pol. 16. stol. Ve 2. pol. 18. stol. stavba barokně rozšířena. Po průzkumu a rekonstrukci od r. 2013 sídlo regionálního muzea.
 Košíkov
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina
Zříceniny hrádku ze 14. stol. postaveného vladykou z Košíkova. Roku 1427 přepaden a přivlastněn Janem z Pernštejna. Předpoklad zániku někdy před rokem 1593 společně s hradem Víckov.
 kostel Nalezení a Povýšení sv. Kříže
560.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Moravec
Kostel Nalezení a povýšení svatého Kříže přilehá k zámku a parku,spolu tvoří dominantu obce. Původně byl zámeckou kaplí, v r. 1794 byl přestavěn na samostatný barokní kostel. Ve zdi vedle vchodu do kostela je vsazen smírčí kříž. Kostel ani zámek není volně přístupný. Vstup je možný pouze do parku.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Netín
Farní, původně gotický kostel z r. 1414. V 15. století opevněn a rozšířen. V l. 1739–40 barokně přestavěn. Věž přistavěna v r. 1780. V interiéru gotická socha Panny Marie z konce 14. století.
 kostel Navštívení Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Obyčtov
Kostel postavený v letech 1730 – 1734 a svěcený o dva roky později. Výjimečným dokladem architektonického zoomorfismu a symbolického přístupu v barokní architektuře jako takové.
 kostel Nejsvětější Trojice
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Žďár nad Sázavou
Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven patrně počátkem 17. století jako jednoduchá pozdně renesanční stavba. Na počátku 18. století byla přistavěna sakristie dle návrhu arch. Jana Blažeje Santiniho-Aichela s typicky prohnutou střechou a oknem ve tvaru sférického trojúhelníku.
 kostel Nejsvětější Trojice
550.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Bystřice nad Pernštejnem
Pozdně gotický kostel byl postaven v l.1613-1615 tehdejším majitelem panství Janem Čejkou z Olbramovic pro místní evangelíky. V r. 1622, byl luteránský kostel zrušen a r. 1627 se stal kostelem hřbitovním. V r. 1735 upraven barokně.
 kostel Nejsvětější Trojice
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Velké Meziříčí
Hřbitovní kostel na hřbitově z r. 1549, původně morovém. Vysvěcen r. 1555. V 17. stol. přestavěn. Hřbitov používán do r. 1945. Dochoval se na něm cenný soubor kovaných a litinových křížů.
 kostel Povýšení sv. Kříže
497.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Uhřínov
Kostel Povýšení sv. Kříže v Uhřínově je novorománská stavba z let 1908-1909 s hodnotnou výzdobou. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.
 kostel Povýšení sv. Kříže s městským špitálem
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Velké Meziříčí
Původně gotický kostel z konce 14. stol. V 16. stol. přestavěn renesančně, roku 1786 klasicistně upraven. Po roce 1951 sklad. Obnoven v r. 1992. Dnes slouží pro občasné bohoslužby, koncerty a výstavy.
 kostel sv. Antonína Paduánského
560.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Ronov
Kostel sv. Antonína Paduánského je raně barokní stavba z r. 1680, původně kaple sousední tvrze. V interiéru nástropní malba od Karla Františka Töppera. Nyní filiální kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Antonína Paduánského
463.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Kuřimská Nová Ves
Jednolodní filiální kostel z režného zdiva, s rovným závěrem a mohutnou hranolovou věží byl postaven mezi lety 1933–1937 podle projektu architekta Jana Šálka z Brna. Od roku 1975 až do své smrti v roce 1994 zde působil P. Jan Podveský, jeden z kněží odsouzených v souvislosti s Babickým případem.