Turistické cíle v okolí obce Nové Veselí

Rybník v srdci Žďárských vrchů, vybudován v letech 1587–1646. Dnes centrum rekreačních služeb. Rozloha 14 ha.

Lovecký zámek, který založili pravděpodobně Kounicové někdy po roce 1736. V roce 1768 Dominik Kounic postoupil zámek Josefu Widmannovi, jehož rodu patřil až do roku 1945, kdy byl zámek jako německý majetek zkonfiskován a přešel do rukou státu. Po privatizaci v roce 2000 v něm byl zřízen hotel, který tam je dodnes.

Barokní socha Panny Marie v ikonografickém typu Immaculaty stojí na žulovém sloupu s mírnou entazí. Socha je v podživotní velikosti, sloup je opatřen rytým nápisem s chronogramem. Jedná se o dílo regionálně proslulého polenského sochaře V. V. Morávka z roku 1749. Památkově chráněný je od roku 1958.

Socha kavky odhalena v roce 2017 v rámci oslav 700 let od první písemné zmínky o obci. Kavka je obecním symbolem. Autor sochy Michal Olšiak.

Barokní sochu sv. Jana Křtitele z roku 1740 vytvořil významný regionální sochař Václav Viktor Morávek z Polné, žák slavného sochaře Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Socha vznikla na paměť kupce Johanna Schreibera, který na tomto místě zemřel. Památkově chráněná je od roku 1958.

Pozdně barokní sochařská práce z doby kolem roku 1730. Plastika sv. Jana Nepomuckého v obvyklém kanovnickém rouchu s biretem na hlavě. Kolem hlavy obroučka s hvězdami. Podstavec sochy zhotoven z kamene, vlastní socha z pískovce. Socha od r. 1970 památkově chráněna.

Trojiční sloup z roku 1750, dílo polenského rodáka, žáka Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, sochaře Viktora Václava Morávka.

Špitální kaple sloužící špitálu založenému po roce 1440 Janem Sezimou z Rochova a jeho manželkou Kateřinou z Močovic. Novogoticky přestavěna, spolu s budovou bývalého špitálu, na konci 19. století.

Historická budova Staré radnice byla vystavěna na přelomu 16 a 17. stol. Jednopatrová pozdně renesanční budova s jednoduchou štukovou výzdobou a valbovou střechou, v průčelí osazen barevný znak města z roku 1707.

Radnice v Novém Městě na Moravě vznikla přestavbou měšťanského domu po roce 1553. Obnovena po požárech 1696 a 1801, dnes sídlo musea.

Synagoga jako součást nového ghetta vystavěna v roce 1684. Jako modlitebna sloužila do roku 1943, poté skladiště. Od konce 60. let 20. století v desolátním stavu. Obnovena po roce 1989, otevřena jako muzeum v roce 2000.

V lesích kolem Peperku probíhala intenzivní těžba nerostných surovin, dřeva, kamene i cihlářských jílů od počátků osídlení kraje ve 13. století. Památkou na tuto činnost jsou také dvě vápenky pod Holým kopcem, kde i samotné názvy míst připomínají tuto dobu.