Turistické cíle v okolí obce Sklené nad Oslavou

nebo vyberte

Sklené nad Oslavou

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 146 záznamů, 9 / 13 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Nové Veselí
zámek, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Nové Veselí
Renesanční zámek začala v roce 1564 budovat Alena Meziříčská z Lomnice, čehož dokladem je erb a portál se stejným letopočtem v prvním patře zámku. Po její smrti patřil zámek dědicům jejího druhého manžela Václava nejstaršího Berky z Dubé a Lipé a to až do roku 1706. V roce 1709 připadl cisterciáckému klášteru ve Žďáru nad Sázavou.
 Nový Dvůr
550.0 m. n.m.
Centrum Eden
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Bystřice nad Pernštejnem
První zmínka o existenci statku pochází z r. 1495, kdy jej Vilém a Vratislav z Pernštejna přenechali městu. V l. 1731-1923 dvůr vlastnili Mitrovští z Nemyšle. V l. 1816 - 1825 za Viléma Mitrovského vznikl jako součást dvora klasicistní zámek. Dnes areál slouží jako zábavní a poznávací Centrum Eden.
 Obecník
ostatní, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Velké Meziříčí
Renesanční městský dům z 16. století. Do 18. století sídlo městského pivovaru. Od 19. století sloužil dům spolkovému a kulturnímu životu města. Dům je zdoben zajímavou renesanční figurální sgrafitovou výzdobou.
 Ořechov
550.0 m. n.m.
Nový Ořechov, Ronov
zámek, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Ořechov
Tvrz, později označovaná jako zámek, poprvé doložena r. 1596, kdy ji Jan Polczar postoupil Alině Berkové z Lomnice a ta ještě v témže roce Lvu Burianovi Berkovi z Dubé. Po celou dobu bylo toto šlechtické sídlo součásti dvora. Dnes je bývalý zámek v soukromém vlastnictví a slouží k bydlení.
 Oslavice
525.0 m. n.m.
Hrádek
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Strážní hrádek nad obcí Oslavice založen patrně někým z rodu z Lomnice na přelomu 13.-14. stol. Zánik asi kolem roku 1355. Dochován nepatrný zbytek základů hranolovité věže.
 Osová
zámek - původní hrad, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Osová
Zámek byl přestavěn ze staršího hradu mezi lety 1552–1577 rodinou Polcarů. Po požáru r. 1638 byla stavba opravena až v r. 1710. Poslední úpravy provedla r. 1830 rodina Haugviců. Po r. 1945 zámek sloužil k sociálním účelům.
 památník sv. Zdislavy
526.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Křižanov
Zdislava z Křižanova provdána za Havla z Markvartic. Zdislavu svatořečil papež Jan Pavel II. roku 1995. Je patronkou rodin. Dva metry vysoká plastika světice. Stojí na kašně uprostřed kruhu z dvanácti žulových sloupů. Průměr 12 metrů. Zdislava ztvárněna jako dívka před odchodem ze svého domova.
 parní pila s železniční vlečkou
580.0 m. n.m.
technická památka, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Hamry nad Sázavou
Parní pila a úzkokolejka v Hamrech nad Sázavou v lese Roudni vznikla vzhledem k potřebě zpracování silného polomu a pracovala v letech 1931-1934. Dodnes se dochovaly v lese ukryté základy této stavby, o které nemají místní lidé většinou ani potuchy.
 poklona Panny Marie
430.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Drobná barokní kaple z 18 století je vestavěna do seříznutého úseku severovýchodního nároží hřbitovní zdi. Kaple je obdélná, s rovným závěrem. Klenutý vstup je uzavřen dřevěnou mříží. Poklona je chráněna jako součást areálu kostela Nejsvětější Trojice se hřbitovem od roku 1958.
 pomník Františka Palackého
600.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nové Město na Moravě
První socha sochaře Jana Štursy. Vznikla na základě modelu J. V. Myslbeka na Akademii výtvarných umění. Slavnostně odhalena r. 1902, r. 1940 odstraněna a v r. 1946 navrácena.
 pomník obětem Velkomeziříčské tragédie
423.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Pomník obětem událostí v květnu 1945 byl na místě popravy odbojáře Jindry Nováčka odhalen v den 20. výročí masakru, 7.5.1965. Jeho autorem je akademický sochař Josef Klimeš, rodák z nedalekého Měřína.
 pomník obětem Velkomeziříčské tragédie
474.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Památník tragédie, jehož ústředním prvkem je sousoší tří postav ve středu s hrdinou, dle návrhu akademického sochaře Ludvíka Kodyma z roku 1957. Stavba začala v roce 1958, odhalen byl generálem Ludvíkem Svobodou v roce 1960. Celková úprava pietní části hřbitova je dílem architekta B. Fuchse.