Turistické cíle v okolí obce Loděnice

Kostel Všech Svatých byl postaven na přelomu 13. a 14. st. Dnešní podoba je z r. 1899, z iniciativy faráře Msgr. Antonína Párala. Z původního kostela pocházejí zvony z roku 1494 a mladší z roku 1565. Kolem kostela byl původně hřbitov, který však byl zrušen v roce 1883.

Původně farní románský kostel zasvěcený sv. Vavřinci, uváděný r. 1248. V r. 1630 zničen požárem. V l.1646–60 obnoven na náklady knížat z Liechtensteina A. Ernem a J. K. Ernem. V r. 1660 znovu vysvěcen a zasvěcen Všem svatým.

Poutní místo spojené s nalezením sošky sedící Panny Marie s Ježíškem v keři z trní. Na místě nálezu stojí kaple Zjevení Panny Marie z 19. stol. Současný barokní areál pochází z pol. 17. stol. Koncem 19. stol. přibyly ke kostelu jeho dvě vysoké věže.

Zaniklá tvrz. Dle archeologického průzkumu bylo místo osídleno ve 13. a 14. stol. a byly objeveny i pozůstatky kostelíka vedle tvrze. Ves Koválov se zmiňuje r. 1307 jako součást panství dolnokounického kláštera. Tvrz zanikla asi už ve 14. stol. společně se vsí, která se r. 1493 uvádí jako pustá.

Křížový kámen s vytesaným latinským křížem byl vztyčen někdy v průběhu 17. století. Podle pověsti na tomto místě zemřel francouzský voják. Křížové (s vytesaným křížem) nebo smírčí kameny (byly součástí smírčích smluv) bývaly vztyčovány v místech, kde se stal hrdelní zločin, nebo neštěstí.

Barokní venkovské sídlo Dietrichštejnů z l. 1740–42 podle projektu F. A. Grimma. Sochařská výzdoba od I. Lengelachera a malby v interiéru od J. Rottra. Stojí pravděpodobně na místě dvora z 16. stol. Dříve zčásti hotel Stella Coeli, nyní nevyužívaný.

Zaniklý hrad. Blíže neznámý hrádek přiřazován k nedalekým Ledvicům nebo Vémyslicům. Ledvice připomínány r. 1529 jako pusté. Pro bližší informace nezbytný archeologický výzkum.

Lovecký barokní zámeček vystavěn r.1744. Později využíván jako byty a k hospodářským účelům. Chátral až do roku 2001, kdy se vlastníkem stalo Sdružení pěstounských rodin. Po rekonstrukci zde zřízen Dům na půli cesty.

Klasicistní hrobku dala pro svého manžela, knížete Karla z Lichtenštejna, postavit r. 1789 kněžna Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu. Posledním pohřbeným zde byl Rudolf z Lichtenštejna r. 1908.

Barokní zámek sloužící pro letní pobyt louckých premonstrátů, zejména opata, byl pravděpodobně postaven v roce 1739. Rok dokončení zámku, stejně jako účast architekta Christiana Alexandra Oedtla na jeho výstavbě, jsou stále předmětem úvah a nejsou stoprocentně potvrzeny.

Lurdská jeskyně vznikla r. 1928 zásluhou faráře Ant. Práška spolu s unikátní křížovou cestou tvořenou 55 sochami z cedrového dřeva, dílem řezbáře Bohumila Beka. Křížová cesta zanikla v 50. letech 20. století, dochované sochy nyní vystaveny na místním zámku.

Mariánský sloup od Štěpána Pagana byl postaven nákladem města v l. 1721–26. Zdobí jej socha Madony s Ježíškem, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Barbory a sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Karla Boromejského.