Turistické cíle v okolí obce Přistoupim

Věžový vodojem v Kouřimi byl postaven podle projektu architekta Františka Jandy. Postaven byl pravděpodobně na konci 20. let 20. století. Vodojem je kruhového půdorysu, zakončený kopulovitou střechou. Kruhová nádrž má objem 250 m3. Stavba stále plní svůj původní účel.

Pravděpodobně slovanské hradiště z raného středověku ležící na místě dnešního kostele sv. Václava a na jazykové ostrožně východně od něj. Pod podlahou kostela byly nalezeny zbytky otonského kostelíka z konce 10. století.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Východní pól je vyznačen na hranici katastrů pražského Újezdu nad Lesy a města Úvaly.

Dvě masivní dřevěné vyhlídkové věže z let 2014-2015, vzdálené od sebe 200 m, jsou součástí naučné stezky Cerhenice. Při výšce vyhlídkové plošiny pouhé 3 m umožňuje výhled na vzdálenější cíle na západě a severu jen jedna z nich, tzv. červená. Ze žluté je výhled jen na blízké okolí.

Mohutná zřícenina gotické tvrze, založené vladyky z Vyšehořovic v pol. 14. st. a před r. 1410 rozšířené Zikmundem Rokycanským. Upravena po r. 1590, od konce 17. st. sýpka. Dochována část věže ze 13. st. a obvodové zdivo a vstupní křídlo z 15. st.

Pozůstatky zaniklé středověké vesnice Žák z 16. století. Lze zde rozpoznat zdi bývalých domů, hráz rybníka a středověkou kamennou studnu. Vesnička patrně zanikla v průběhu třicetileté války (1618-1648) a poté již nebyla obnovena. R. 2003 byla zapsána jako nemovitá kulturní památka.

Pivovar pravděpodobně z počátku 16. století, raně barokně přestavěný, za třicetileté války poškozen, pozdně barokně přestavěn v 18. století za účasti K. I. Dientzenhofera. Výroba ukončena v roce 1946.

Čtyřkřídlý goticko-renesanční zámek postaven kolem r. 1533 Adamem z Říčan. Od r. 1584 do r. 1635 byl majitelem Václav Michna z Vacínova. Od r. 1637 patřil Šternberkům, r. 1948 zkonfiskován. Roku 1982 vyhořel, po restituci postupně opravován.

Zdymadlo v říčním km 59,009 (169,035) v Nymburce vzniklo v letech 1914–24 jako součást regulace středního Labe. Architektonické řešení František Roith, technické Ing. Josef Bartovský a Ing. Emil Zimmler.

Židovský hřbitov z roku 1713, rozšířen roku 1847. Poslední pohřby za 2. světové války. Sousedí s budovou bývalého židovského obecního domu z 18. století.

Hřbitov založen roku 1830, nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1833. Dochováno 247 náhrobků, hřbitovní zeď a hrobnický domek čp. 97, sloužící jako rekreační objekt. Je zde pohřbena babička Franze Kafky.

Židovský hřbitov vznikl v sousedství křesťanského v roce 1904. Využíván byl cca 30 let. Zachovalo se 23 náhrobků novodobého typu. Obřadní síň je nevyužívaná, většina plochy slouží jako urnový háj městského hřbitova.