Turistické cíle v okolí obce Džbánice

Zprávy o džbánické tvrzi pocházejí z konce 16. a z počátku 17. století. Mohla však vzniknout již ve 14. století, protože v roce 1354 tady sídlil Dětřich ze Džbánic. Zda byla jeho sídlem tvrz není ale písemně doloženo. Později byly Džbánice již součásti cizích panství.

Fara s farářem Bedřichem v Rouchovanech uváděna k r. 1218. Za třicetileté války byla fara spolu s velkou části Rouchovan zničena císařským vojskem. Obnovena byla až r. 1671. Nynější budova byla postavena r. 1802 pány z Lichtenštejna. Ve zdi fary zazděn náhrobek z r. 1571, řečený Klekáníček.

Původně obydlí poustevníka. V roce 1744 byla vystavěna prostornější fara pro kněží pro pobyt po celý rok. Klasicistní přízemní budova obdélného půdorysu, napravo vedle kostela Navštívení Panny Marie. Součástí areálu fary je ještě na budovu fary navazující hospodářská budova a novodobá kaple.

Historie novodobé farnosti v Dalešicích začíná r. 1675, kdy po letech, kdy byly Dalešice přifařeny k Valči, byla zdejší farnost obnovena. Vrcholně barokní dalešická fara byla postavena v první čtvrtině 18. století a do současné podoby přestavěna r. 1778. Fara je památkově chráněná od května 1958.

Původně škola v malé chaloupce zřízená r. 1744. V r. 1802 upravena a rozšířena do dnešní podoby; další úpravy v l. 1893-1894. Přízemní budova na půdorysu "L". Na stěnách chodby zachovány malované učební pomůcky (fragmenty). Na průčelí pamětní deska místního ředitele a skladatele Františka Bauera.

Kříž dal postavit r. 1895 František Holubář, rolník v Heřmanicích. Po zániku Heřmanic, kde původně stával, chátral a zůstal z něj pouze kamenný podstavec zdobený reliéfem Panny Marie. Dnes je doplněn kříž, památka je restaurovaná a stojí v malém parčíku pod farskou zahradou v centru Rouchovan.

Zámek byl přestavěn ze straší tvrze koncem 16. století Jindřichem z Náchoda. Roku 1684 zámek získali strahovští premonstráti, kteří provedli raně barokní přestavbu, aby tak napravili škody ze třicetileté války.

Tvrz je součástí komplexu budov, který založili v první pol. 13. stol. johanitští rytíři. Poč. 15. stol. zastavili Kounice Janu Suchému Čertovi z Kunštátu. Během uherské nadvlády byly Bočkovi z Kunštátu zabaveny Matyášem Korvínem, po r. 1470 vráceny. Od poč. 16. stol. sloužily hospodářským účelům.

Toto středověké sídlo řádu německých rytířů /komenda/ mající charakter hradu bylo založeno po roce1237, kdy jej král Václav I. řádu daroval jako faru. V roce 1362 se připomíná komtur Jan a v roce 1365 zde sídlil Jindřich z Lipé, který městečko Hostěradice držel.

Spletitý systém chodeb o několika patrech se rozprostírá na velké ploše pod obcí, ale hlavně pod přírodní památkou U Kapličky. Vznikl hlavně v 17. stol. a sloužil k hospodářským účelům, ale také k ochraně obyvatel ve válečných obdobích.

Novogotická obdélná pohřební kaple s neodsazeným presbytářem a polygonálním závěrem z let 1888-1892. Postavena neznámým architektem pro hraběcí rod Lützow a knížata di Frasso-Dentice (dříve zvaná rodu Ugarte). Památkově chráněná mezi lety 1958–1978, nyní probíhá řízení o obnovení památkové ochrany.

V jádru pozdně renesanční čtyřkřídlý zámek vznikl na místě renesančně přestavěné středověké tvrz na počátku 17. století. Barokně upraven na počátku 18. století za Rodenů z Hirzenau a Hagendorfu snad architektem Mořicem Grimmem. Dnes zámek patří obci a slouží jejím účelům.