Turistické cíle v okolí obce Džbánice

Tvrz pravděpodobně založil po zániku hradu Holoubek (1440–1446 ) Beneš z Krhova. V roce 1759, za Františka Rodena z Hirzenau a Hagendorfu proběhla pozdně barokní přestavba. Panství bylo i se zámkem navráceno rodině Odehnalů a začaly opravy.

Křížový kámen s vytesaným latinským křížem byl vztyčen někdy v průběhu 17. století. Podle pověsti na tomto místě zemřel francouzský voják. Křížové (s vytesaným křížem) nebo smírčí kameny (byly součástí smírčích smluv) bývaly vztyčovány v místech, kde se stal hrdelní zločin, nebo neštěstí.

Zřícenina hradu z konce 14. století. Nejvíce utrpěl za válek Jiřího z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Za majitele Václava z Vejtmíle a Žerotic, v roce 1508, se uvádí již jako pustý.

Zámek byl přestavěn v roce 1824 z letního sídla mnichů vídeňským měšťanem Josefem Langem. Roku 1958 se zámek stává domovem pro řádové sestry, později zde bylo zřízeno učiliště. Dnes je zámek v soukromých rukou.

Zaniklý hrad. Blíže neznámý hrádek přiřazován k nedalekým Ledvicům nebo Vémyslicům. Ledvice připomínány r. 1529 jako pusté. Pro bližší informace nezbytný archeologický výzkum.

Klasicistní hrobku dala pro svého manžela, knížete Karla z Lichtenštejna, postavit r. 1789 kněžna Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu. Posledním pohřbeným zde byl Rudolf z Lichtenštejna r. 1908.

Zaniklá tvrz. V písemných pramenech o ní není zmínka, ves Lipňany se zmiňuje r. 1366. Do r. 1455, kdy byla připojena ke Slavěticím, byla samostatným zbožím. Archeol. nálezy datují život na tvrzi do období 13.–1. pol. 14. stol. Vesnice byla opuštěna v l. 1493–1503 v důsledku česko-uherských válek.

Zcela zaniklá tvrz poprvé zmiňována v roce 1373, kdy na ní sídlili příslušníci rodu Milotů. Poslední zmínka je z roku 1493, kdy Václav z Kbelova zapsal ves i s tvrzí Hynkovi z Bačkovic. Dnes je celé tvrziště zastavěno vesnickými usedlostmi a domky.

Mariánský sloup od Štěpána Pagana byl postaven nákladem města v l. 1721–26. Zdobí jej socha Madony s Ježíškem, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Barbory a sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Karla Boromejského.

Opevnění města existovalo již v polovině 14. století. Dochovaná hradba má místy výšku 4–5 m, nikde však není zachovaná původní výška a cimbuří. Jednoduchá hradební zeď byla ve 2. pol. 15. století zesílena parkánovou zdí s baštami, bašta s klíčovými střílnami se dochovala v jihozápadním úseku.

Rozsáhlé zbytky městského hradebního pásu asi z 1. pol. 14. století. Do současné podoby hradby přestavěny na počátku 16. století. Ohrazení města ztratilo v 19. století význam a jejich bezprostřední okolí je postupně zastavováno.

Správní objekt panství strahovské kanonie nazývaný zámkem byl vybudován v jednoduchém barokním slohu v 1.pol. 18. století jako součást tehdejšího dvora. Majetkem kanonie byl až do roku 1948, kdy byl statek rozparcelován a zámek přešel do vlastnictví obce. Dnes je v něm umístěná místní pošta.