Turistické cíle v okolí obce Božice

Historie kostela sahá k přelomu 12. a 13. stol. V r. 1356 se poprvé zmiňuje fara. Za třicetileté války kostel vyhořel, ale následně byl obnoven a později několikrát upraven a rozšířen. Poslední velká rekonstrukce proběhla po požáru v r. 1945. Fara byla po válce adaptována pro účely mateřské školy.

Kostel sv. Víta v Dyjákovičkách je románsko-gotického původu z 13. století, upravován a rozšířen v renesanci a baroku. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 chráněn jako kulturní památka. V jeho okolí se nachází bývalý hřbitov s řadou barokních soch svezených z okolí.

Rozlehlý kostel s farou vznikl ve 13. stol v pozdně románském a raně gotickém slohu na starších základech. Později byla ke kostelu přistavěna věž. V letech 1993-1995 proběhla velká rekonstrukce fary i kostela.

Římskokatolický kostel Zasnoubení Panny Marie v Mackovicích vznikl přestavbou původní barokní kaple z r. 1712. Nyní kostel filiální ve farnosti Břežany u Znojma s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2015 chráněn jako kulturní památka.

Kostel Zvěstování Páně v Břežanech je pozdně barokní stavba z let 1765-1771, která nahradila zchátralý středověký kostel sv. Bartoloměje. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Vodní hrad vznikl postupným rozšířením čtyřhranné tvrze jako součást městského opevnění. V r. 1406 jej obsadil Jan Sokol z Lamberka a v r. 1482 Matyáš Korvín. V r. 1945 poničen dělostřeleckou palbou. Od r. 1972 v interiéru muzeum piva. Od r. 2007 hrad v majetku města.

Romantická a stavba ve tvaru válcové věže jako strážní hrádek nad terasovitými vinicemi. Zbudovám roku 1860 pro jaroslavického pána na Jehněčím kopci, na kterém byly zakládány vinice pro jaroslavický zámek.

Zámek byl přestavěn v roce 1824 z letního sídla mnichů vídeňským měšťanem Josefem Langem. Roku 1958 se zámek stává domovem pro řádové sestry, později zde bylo zřízeno učiliště. Dnes je zámek v soukromých rukou.

Správní objekt panství strahovské kanonie nazývaný zámkem byl vybudován v jednoduchém barokním slohu v 1.pol. 18. století jako součást tehdejšího dvora. Majetkem kanonie byl až do roku 1948, kdy byl statek rozparcelován a zámek přešel do vlastnictví obce. Dnes je v něm umístěná místní pošta.

První zmínky z r. 1387 - hovoří se o vodní tvrzi. Hodičtí z Hodic přestavili tvrz v renesanční zámek. Po Bílé hoře byl zpustošený. Ferdinand Leopold jej opravil a vnitřní prostory opatřil barokní štukovou výzdobou. Od r. 1945 je zámek majetkem státu.

Zcela zaniklá tvrz s velmi nepatrnými reliéfními pozůstatky vzniklá pravděpodobně mezi léty 1236 - 1244 za Vlka z Našiměřic, čímž se řadí mezi nejstarší šlechtická sídla na Moravě. Dodnes se dochoval jen reliéfní pozůstatek jádra tvrze v podobě nepatrné vyvýšeniny.

Zaniklá tvrz. Byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol., neboť je zmiňována r. 1416 při prodeji majetku Annou z Chotěrad Janovi z Bohušic. Jan tvrz hned prodal Mikuláši Florštetovi z Dunajovic, ten ji prodal r. 1447 Lickovi z Plavče. V 16. stol. byla tvrz připojena k Jevišovicím a brzy poté zanikla.