Turistické cíle v okolí obce Hluboké Mašůvky

Pozdně gotický klášterní hrad vystavěný opatem Přibyslavem ve 30.– 40. letech 15. stol. Pozdějšími přestavbami změněn na současnou čtyřkřídlou pravidelnou budovu. Zdevastován využíváním armády do r. 1990.

Drobný lovecký letohrádek, postaven v centrální křižovatce cest krajinářsky upravené obory z 18. stol., opravený v r. 2002. Dvoupodlažní hranolová stavba krytá stanovou střechou má v patře ochoz vynesený na subtilních dřevěných sloupcích.

Vinný sklep na okraji vesnice Šatov, jedinečný svou vnitřní výzdobou podzemních prostor lidovými plastickými malbami místního rodáka Max. Appeltauera z pol. 20. století.

Souvisle dochované úseky hradeb královského města Znojma. Zachován systém trojité hradby, oválné i hranolové bašty a věže, Horní brána a vysoká tzv. Vlkova věž, která chránila bránu Dolní. Místo bývalých příkopů zaujímají městské parky.

Správní objekt panství strahovské kanonie nazývaný zámkem byl vybudován v jednoduchém barokním slohu v 1.pol. 18. století jako součást tehdejšího dvora. Majetkem kanonie byl až do roku 1948, kdy byl statek rozparcelován a zámek přešel do vlastnictví obce. Dnes je v něm umístěná místní pošta.

Klasicistní mohutný kříž z roku 1846, který nechala postavit hraběnka Helena z Mniszku-Lubomirská na památku svému zesnulému manželovi hraběti Stanislavu z Mnizsku na jeho oblíbené vyhlídce. Od kříže je výhled na protilehlý zámek i údolí řeky Dyje.

Zaniklá tvrz. Byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol., neboť je zmiňována r. 1416 při prodeji majetku Annou z Chotěrad Janovi z Bohušic. Jan tvrz hned prodal Mikuláši Florštetovi z Dunajovic, ten ji prodal r. 1447 Lickovi z Plavče. V 16. stol. byla tvrz připojena k Jevišovicím a brzy poté zanikla.

Zámek s dvorem jako nové správní sídlo panství vybudovali počátkem 16. století Eyczingové. Později ve vlastnictví Trautsonů, Auerspergů, Croyů a Waldstein-Wartenbergů. Dnes mateřská a hudební škola.

Původně lovecký hrádek z pol. 14. stol., tvořen dvěma hrady - starší gotickou částí a předním hradem, který vznikal postupně od 15. stol. R. 1645 dobyt a pobořen Švédy. Starší část zůstala zříceninou, přední hrad byl využíván jako letní lovecké sídlo šlechticů. Od r. 1958 chráněnou památkou ČR.

Jeden z mála kvalitních poválečných památníků osvobození vytvořil roku 1946 sochař Miloš Axman. Je tvořen štíhlým žulovým sloupem, na vrcholu s bronzovou alegorickou soškou Vítězství (mužský akt s palmovou ratolestí). Pod sloupem je pamětní deska s křížem a jmény obětí 1. a 2. světové války.

Památník premonstráta, faráře a vynálezce Prokopa Diviše (1698-1765). V Přímětcích vynalézal různé přístroje včetně první konstrukce bleskosvodu. Památník otevřen r. 1936, vedle něj replika bleskosvodu.

Zachovalé zříceniny vodního mlýna, šestého v pořadí v lokalitě zvané Devět mlýnů, na pravém břehu řeky Dyje v Národním parku Podyjí. Mlýny zde zmiňovány již k r. 1497. Ve 20. letech 20. stol. upraven v papírnu. Po r. 1945 provoz zastaven a v důsledku existence železné opony areál zlikvidován.