Turistické cíle v okolí obce Hluboké Mašůvky

Socha sv. Metoděje se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 4. ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. století od sochaře Jana Tomáše Fischera. Postava světce v ornátu se štolou kolem krku a s nízkou mitrou na hlavě. V levé ruce drží relikviář.

Socha sv. Prokopa se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 3. ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Oděný je v řádovém rouchu s kapucí na hlavě. Pravou nohou stojí na hlavě spoutaného ďábla v podobě draka.

Socha sv. Václava se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. Poslední ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Světec ve zbroji s helmicí na hlavě a se štítem s orlicí; přes ramena má plášť až k zemi, pod ním vyčnívá meč.

Socha sv. Vojtěcha z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Stojí nalevo od pomníku obětem světových válek, nedaleko fary. Součást hodnotného souboru soch českých světců na Mariánském náměstí. Socha žehnajícího světce s mitrou na hlavě stojí na hranolovém podstavci.

Barokní kamenné sousoší Piety v podobě Panny Marie držící v klíně umučeného Ježíše Krista. Realisticky pojaté sousoší na nevysokém zdobném podstavci u hlavní silnice mezi Šatovem a Hnanicemi.

Barokní křížovnická rezidence - letní zámeček převora kláštera Hradiště sv. Hypolita u Znojma z 1. pol. 18. století. V r. 1780 změněn ve faru, kterou byl až do r. 1952, poté chátral. Dnes vzorně opraven s bílou fasádou, zvýrazněnou červenými štukovými prvky.

Kultovní celek Svatý Kámen v Mitterretzbachu tvoří v současnosti několik objektů, které zde postupně vznikaly v různé době – nejstarším prvkem je místovitý kámen. Později zde byl postaven kostelík Panny Marie na kameni.

Sýpka na návrší byla zbudována počátkem 19. stol., kdy ves patřila hrabatům z rodu Daunů. V r. 1949 se stala součástí nově vzniklého JZD. Dnes patří dědicům Ing. B. Letovského, posledního majitele velké části skalického velkostatku.

Chátrající cenný zámecký areál vzniklý rozšířením got. mlýna řádu klarisek z přel. 13. a 14. stol. Před pol. 16. stol. rozšířeny a renesančně upraveny obytné budovy mlýna nobilizovanými měšťany v malý venkovský zámek. Po pořáru v r. 2009 se zámecká část mění rychle ve zříceninu, mlýn chátrá.

V renesanční zámek byla koncem 16. stol. přebudována starší tvrz a jeho majitelé se často měnili. Začátkem 20. stol. byl upraven Robertem Goldschmidtem v jednopatrový palác. Dnes je zámek užíván ústavem sociální péče jako forma volného ubytování.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze, roku 1711. Poslední úpravy zámku proběhly r. 1743. Součástí zámku je i park založený v 18. stol. Dnes je zámek v soukromých rukách a je veřejnosti nepřístupný.

Tunely v železničním náspu byly vybudovány v l. 1869–1870 za účelem propojení stávajících polních cest a vodních toků, také měly v případě rozvodnění Dobšického potoka zabránit podemletí trati vodou. Z tunelů zaujme třetí, který vede ve svahu a jeho strop tvoří obrácená kaskáda cihlových kleneb.