Turistické cíle v okolí obce Přeskače

NPR Mohelenská hadcová step je chráněná od roku 1933. Suchá skalní step s výskytem vzácných druhů živočichů a rostlin na ploše 62 ha. Podloží tvořeno převážně hadcem (serpentinitem). Územím prochází naučná stezka.

Předpokládaný hrad nebo opevněná stavba v Mohelně stávala již ve 12. stol. V letech 1237-1249 sídlo královského purkrabího se župními úřady. Zánik se klade do období husitských válek. Přesná lokace místa doposud nebyla spolehlivě určena.

Původně gotický hrad r. 1560 za Petrolda z Lipé přestavěn na renesanční zámek, za třicetileté války poškozen, v 18. st. barokně upraven. Do r. 2012 známý především výstavou monumentálního cyklu A. Muchy Slovanská epopej, dnes se zde pořádají výstavy převážně současného umění a jiné kulturní akce.

Zbytky zdiva tvrze, která nahradila dřívější hrad. První zmínka z r. 1353. Zanikla za uherských válek při vpádu Matyáše Korvína r. 1468. Od r. 1490 se uvádí jako pustá.

Nepatrné terénní zbytky nevelkého hrádku - val, příkopy, část základového zdiva. Vznikl snad okolo poloviny 13. st. Nedochovaly se žádné písemné zmínky.

Původně tvrz přestavena na renesanční zámeček. V 1. čtvrtině 18. stol. jej Ostašovští upravili barokně. V l. 1836–1921 zámek vlastnili Sinové, kteří zde umístili sbírky obrazů, knih a hudebních nástrojů. R. 1921 zámek odkoupil stát, který jej upravil na sociální ústav. Dnes ústav provozovaný ČCE.

Zaniklá tvrz. Byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol., neboť je zmiňována r. 1416 při prodeji majetku Annou z Chotěrad Janovi z Bohušic. Jan tvrz hned prodal Mikuláši Florštetovi z Dunajovic, ten ji prodal r. 1447 Lickovi z Plavče. V 16. stol. byla tvrz připojena k Jevišovicím a brzy poté zanikla.

Obecní věž postavena za panování Jindřicha z Lipé roku 1585 vlašským mistrem Michalem Ferri. Původně měla jen dvě patra a výšku 15 metrů. Do současných 28 metrů byla dostavěna v roce 1610. Sloužila jako zvonice a snad jako solnice. Rekonstruována byla v roce 1999. Památkově chráněná od května 1958.

Kamenný památník je umístěn na Mariánském náměstí nedaleko kostela Navštívení Panny Marie. Připomíná oběti 1. a 2. světové války. Vybudován ze sbírek a darů poutníků, pozůstalých, přátel a dobrodinců.

Jeden z mála kvalitních poválečných památníků osvobození vytvořil roku 1946 sochař Miloš Axman. Je tvořen štíhlým žulovým sloupem, na vrcholu s bronzovou alegorickou soškou Vítězství (mužský akt s palmovou ratolestí). Pod sloupem je pamětní deska s křížem a jmény obětí 1. a 2. světové války.

Památník premonstráta, faráře a vynálezce Prokopa Diviše (1698-1765). V Přímětcích vynalézal různé přístroje včetně první konstrukce bleskosvodu. Památník otevřen r. 1936, vedle něj replika bleskosvodu.

Zámek byl vybudován v 1. polovině 18. stol. za Karla Josefa Raduita jako správní sídlo barokního dvora. Po roce 1848 se stal příslušenstvím jevišovického velkostatku, a to až do roku 1945, kdy jej převzalo JZD. Po roce 1989 byl ve zpustlém stavu zprivatizován a soukromý majitel jej v současné době opravuje.