Turistické cíle v okolí obce Běhařovice

Vodní nádrž Mohelno vybudována na řece Jihlavě jako součást vodního díla Dalešice. Slouží jako zásobárna vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Dokončena r. 1977. Betonová hráz o délce 185 m, šířce 7,75 m a výšce 49 m vytváří jezero dlouhé 7 km. V hrázi je průtočná elektrárna.

Vodní nádrž Výrovice na řece Jevišovce vybudována v letech 1979–1983 k zavlažování ovocných sadů, zajištění provozní vody pro cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou a rekreaci. Hráz vysoká 16,7 m, dlouhá 220 m a široká 6,4 m vytváří jezero dlouhé téměř 4 km.

Výklenková kaple v ohradní zdi u presbytáře kostela Navštívení Panny Marie. Kdy byla postavena a zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná na výšku obdélném půdoryse, s trojúhelným štítem a sedlovou stříškou s taškami. Uprostřed je půlkruhový výklenek, procházející celou kaplí; v něm socha Panny Marie.

Zděná výklenková kaple neznámého stáří, zajímavě architektonicky pojatá, stojí u domu č.p. 11. Ve výklenku na přední straně kaple je novodobý mariánský obraz. Štít kaple je zakončen kovovým křížem. Kaple není památkově chráněná.

Výklenková kaple Lurdská jeskyně je v údolí za kostelem Navštívení Panny Marie. Byla postavena v roce 1948 k příležitosti 90. výročí zjevení Panny Marie ve francouzské obci Lourdes. Součást poutního areálu v Hlubokých Mašůvkách.

Obdélná klasicistní výklenková kaple z roku 1863 s hlubokou segmentově zaklenutou nikou a s obrazem světců má sedlovou stříšku krytou taškami a jednoduchý kovový kříž. Kaple je památkově chráněná od května 1958.

Sídlištní komplex zaniklé středověké vesnice s hrádkem a tvrzí. V tomto sídlištním komplexu probíhá již více než 40 let rozsáhlý archeologický výzkum.

Zděná pilířová boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou, snad z 19. století. Dřík má niky zaklenuté konchou, v kaplici jsou mělčí obdélné niky zakončené obloukem, bez ozdob. Na vrcholu je dvouramenný kovový kříž. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Pilířková boží muka s hmotově shodnou kaplicí neznámého stáří. Sokl mají z lomového kamene, dřík a klaplice jsou omítnuty. V kaplici jsou mělké niky zakončené obloukem, v jedné je obrázek Panny Marie. Kryje je stanová střecha zakončená kovovým dvouramenným křížem. Muka nejsou památkově chráněna.

Tzv. "nový zámek" , který ale asi nikdy nebyl skutečnou rezidenci majitelů želetického statku, byl vybudován za Karla Fridricha Kammela-Hardeggera a je ho manželky Anny po roce 1863, když původní "starý zámek" nacházejicí se v sousedícím dvoře nechali zbořit. V r. 1936 jej převzal Alois Fišl a v roce 1947 přešel do majetku státu.

Dochované, i když přebudované západní křídlo starého zámku, jehož přestavba z původní tvrze není písemně datována. Pravděpodobně se tak ale stalo v roce 1770, kdy byl želetický dvůr i s tvrzí v držení Ignáce Walldorfa. Dnes je to hospodářská budova sloužící zemědělské společnosti.

První zmínka o tvrzi pochází z r. 1358. V té době byla rozšířena na nevelký hrádek Benešem z Weitmile. V 16. st. přestavěn na renesanční zámeček. Za třicetileté války dobyt Švédy a poničen. Postupně se změnil ve zříceninu.