Turistické cíle v okolí obce Korolupy

Bohatě zdobená barokní kaple na půdorysu šestiúhelníku postavená roku 1746, dnes celkově rekonstruovaná. Dochována stropní freska Nejsvětější Trojice, fresky Ukřížovaní a sv. Veroniky s Kristem v bočních výklencích zanikly.

Prostá pozdně klasicistní kaple se studánkou vznikla v r. 1816 nebo 1876. Kaple prošla pozdější secesní a historizující dekorativní úpravou. Koncem 20. století se kaple stala zříceninou a její studánka upadla v zapomnění. V r. 2002 došlo k rekonstrukci.

Původně gotická kaple předměstského špitálu, který vznikl někdy před rokem 1406. Kaple může být ale starší, podle legendy v ní byly na noc uloženy ostatky krále Přemysla Otakara II., převážené v roce 1297 ze Znojma do Prahy. Barokně byla přestavěna v roce 1715, památkově chráněna je od roku 1958.

Kaple stojí nedaleko kostela sv. Víta. Je barokní z pol. 18. století; původ jejího stáří operativní průzkum posunul min. na konec 15. století. Duchovnímu účelu sloužila až do r. 1785; r. 1788 zachráněna před demolicí a sloužila městu jako účelové zařízení do 80. let 20. stol. Obnovena r. 2018.

Barokní hřbitovní kaple, kterou nechala postavit Terezie Polyxena, vdova po Václavu Renaltu ze Schaumburka v roce 1713. Vstupní průčelí zdobí tvarovaný štít, v jehož nice stojí socha sv. Jana Nepomuckého a nad vchodem je erb hrabat Schaumburků. Kaple dnes slouží Českobratrské církvi evangelické.

Stavba vznikla pravděpodobně v 19. století. Otář s obrazem sv. Josefa v r. 1866 zhotovil a daroval Josef Doré z nedaleké manufaktury na výrobu keramiku. V r. 1927 a 2015 proběhly renovace.

Zmínka o původně gotické kapli sv. Magdaleny se prvně objevuje v 14. stol. V 16. stol. přistavěna věž. V 17. stol. došlo k barokním úpravám, při nichž byla přistavěna sakristie. V r. 2016 opravena střecha.

Pozdně románský karner (patrová kaple s kostnicí v přízemí) byl v koutě bývalého kostelního hřbitova v Moravských Budějovicích postaven v polovině 13. století. Barokní úpravy, 1892 odbourána arkýřová apsida. Hřbitov zrušen 1784.

Základem kláštera se v r. 1697 stal starý panský dům - „zámeček“. V r. 1719 byla zahájena stavba kláštera a v r. 1726 i kostela, jenž byl v r. 1739 vysvěcen. V době napoleonských válek areál sloužil jako lazaret. V r. 1821 kostel vyhořel. Později byl klášter rozparcelován a nevhodně upravován.

Klášter františkánů zřízený u staršího kostela sv. Víta r. 1455. Roku 1468 klášter poničen vojsky Matyáše Korvína, roku 1558 františkáni vyhnáni, nakrátko se vrátili v l. 1673–76. Budovy konventu poté zbořeny, kostel upravován po r. 1770, zrušen r. 1785, od r. 1790 v majetku města.

Opevněné opatství bylo založeno kolem r. 1153 Ulrichem II. z Perneggu jako dceřinný premonstrátský klášter želivského opatství. Areál byl několikrát vypálen a znovu opraven. V 18. století barokně přestavěn. V letech 1990-1994 proběhla celková rekonstrukce. Komplex dodnes slouží původnímu účelu.

Zřícenina hradu, založeného ve 13 stol. pány z Wallsee. Od roku 1411 v držení významného rodu Hofkirchenů. Hrad byl rozšířen v 15. stol. a renesančně přestavěn kolem r. 1580 za Wolfganga z Hofkirchenu. R. 1620 zkonfiskován, poté časté střídání majitelů. Od r. 1708 nevyužíván a stal se zříceninou.