Turistické cíle v okolí obce Chvalatice

Romantický novogotický lovecký salet (odpočinková stavba) z 30. let 19. století zvaný Heinrichsruhe, zbudovaný majitelem bítovského panství Heinrichem, hrabětem Daunem, dnes ve stavu zříceniny. Od roku 2002 zapsán v seznamu kulturních památek.

Pravěké a středověké hradiště nad říčkou Bihankou bylo podle archeologických nálezů obýváno od pozdní doby kamenné až po osídlení slovanské v 10. století.

Zaniklá tvrz. V obd. 1375–86 se zmiňuje Jindřich z Hornic, V l. 1415–47 se píše o Margaretě, dceři Heřmana z Hornic. R. 1464 tvrz vlastnil Štěpán ze Slavikovic, poté v l. 1484–93 Jan a v l. 1502–15 Filip z Hornic. R. 1515 ji koupil Adam z Bačkovic, využíval však jiné sídlo. R. 1528 je již pustá.

Na místě zámku stávala původně tvrz, na renesanční zámek přestavěná v 17.stol. barokně upraven ve stol. 18. V druhé pol. 20. století přestavěn na domov důchodců. Přes původní příkop k zámku vede barokní most.

Asi 90 m pás hradeb s baštou při budově fary s brankou do města. Vznik asi v pol. 15. stol.. Podle výzkumů město samotné bylo ve 14.-16. stol. opevněno pouze dřevo-hlinitým opevněním s příkopem.

Reliéfní zbytky hradu na ostrožně nad soutokem Želetavky a Budíškovického potoka, jehož historie je spjata se vsí Louka. Prvním doloženým majitelem byl v polovině 14. století Filip z Menhartic. Již v roce 1406 se ale hovoří o hradu jako o pustém.

Zcela zaniklý hrad, který založil snad rod Schenků už v letech 1252-1259. Zcela nepochybně byl později sídlem místní větve pernštejnského rodu. Poprvé se ale jmenuje hrad v roce 1354 za pánů z Jakubova.Zcela zanikl nejpozději na počátku 16. století. Dnes je areál kompletně zastavěn rodinnými domy.

Čtyřkřídlý zámek, v jehož zdivu jsou zachovány části původního královského hradu ze 13. st. Na počátku 17. st. přebudován v renesančním stylu. V 18. st. přestavěn barokně. V letech 1842–1945 byly interiéry a fasády upraveny ve stylu druhého rokoka.

Historie technického vodního díla sahá patrně až do středověku. Jez sloužil k zadržování vody pro náhon nedalekého vodního mlýna, popřípadě jako hráz nádrže pro potřeby původního vranovského hradu v době obléhání.

Zřícenina hradu nad jižním břehem Dyje, postaveného v pol. 12. stol. pány z Chiowe (Kaja). Ti jej 1376 prodali rakouskému vévodovi Rudolfu IV. Dobyt Janem a Jindřichem z Lipé, husity, opuštěn koncem 16. stol. Po 1969 postupná obnova, malé museum.

Kříž vedle silnice před kostelem sv. Jakuba Většího. Kamenická práce z poslední třetiny 19. století. Na čtyřbokém kónickém podstavci stojí žulový kříž s rozšířenou patou a trojlistým ukončením ramen; nese korpus Ježíše Krista a nad ním je deska s písmeny "INRI", u paty figura Bolestné Panny Marie.

Kamenný kříž u rozcestí na okraji městyse směrem na Rancířov. Datován na podstavci do roku 1882. Čtyřboký kónicky prohnutý podstavec nese desku, na které stojí menší podnož stejných forem jako podstavec. Na podnoži je vztyčen kříž s litinovým korpusem Ježíše Krista a pod ním Bolestné Panny Marie.