Turistické cíle v okolí obce Lukov

Zámek s dvorem jako nové správní sídlo panství vybudovali počátkem 16. století Eyczingové. Později ve vlastnictví Trautsonů, Auerspergů, Croyů a Waldstein-Wartenbergů. Dnes mateřská a hudební škola.

Původně lovecký hrádek z pol. 14. stol., tvořen dvěma hrady - starší gotickou částí a předním hradem, který vznikal postupně od 15. stol. R. 1645 dobyt a pobořen Švédy. Starší část zůstala zříceninou, přední hrad byl využíván jako letní lovecké sídlo šlechticů. Od r. 1958 chráněnou památkou ČR.

Vodní hrad byl postaven ve 13. století. V 16. století jej Hans Freisinger nechal přestavět na pohodlnější renesanční zámek chráněný rovněž příkopem. V r. 1724 nechal zámek barokně upravit Matthias Freiherr von Suttner.

Kamenný památník je umístěn na Mariánském náměstí nedaleko kostela Navštívení Panny Marie. Připomíná oběti 1. a 2. světové války. Vybudován ze sbírek a darů poutníků, pozůstalých, přátel a dobrodinců.

Jeden z mála kvalitních poválečných památníků osvobození vytvořil roku 1946 sochař Miloš Axman. Je tvořen štíhlým žulovým sloupem, na vrcholu s bronzovou alegorickou soškou Vítězství (mužský akt s palmovou ratolestí). Pod sloupem je pamětní deska s křížem a jmény obětí 1. a 2. světové války.

Památník premonstráta, faráře a vynálezce Prokopa Diviše (1698-1765). V Přímětcích vynalézal různé přístroje včetně první konstrukce bleskosvodu. Památník otevřen r. 1936, vedle něj replika bleskosvodu.

Vojenská strážní věž – „špačkárna“, 405 m n. m. Postavena po r. 1951. Je součástí památníku tvořeného částí tzv. železné opony, nepropustné hranice oddělující Československou socialistickou republiku od Rakouska a Německé spolk. republiky.

Zachovalé zříceniny vodního mlýna, šestého v pořadí v lokalitě zvané Devět mlýnů, na pravém břehu řeky Dyje v Národním parku Podyjí. Mlýny zde zmiňovány již k r. 1497. Ve 20. letech 20. stol. upraven v papírnu. Po r. 1945 provoz zastaven a v důsledku existence železné opony areál zlikvidován.

Zámek byl vybudován v 1. polovině 18. stol. za Karla Josefa Raduita jako správní sídlo barokního dvora. Po roce 1848 se stal příslušenstvím jevišovického velkostatku, a to až do roku 1945, kdy jej převzalo JZD. Po roce 1989 byl ve zpustlém stavu zprivatizován a soukromý majitel jej v současné době opravuje.

Objekt MJ-S4 je oboustranný těžký pěchotní srub, který byl jako nedokončený předán roku 1938 německé armádě. Za okupace byl poškozen ale po válce zcela obnoven, vyzbrojen a sloužil čs. armádě až do roku 1990. Dnes je udržován a restaurován nadšenci.

Čtyřkřídlý zámek vznikl koncem 16.stol. přebudováním starší tvrze v renesančním slohu. V roce 1742 byl zámek upraven v barokní sídlo. Poslední úpravy byli provedeny rodinou Widmannů v roce 1832. Nyní je užíván jako domov důchodců.

Zcela zaniklá a archeologickým výzkumem nepotvrzená tvrz mající relativně krátkou dobu trvání. Podle literatury je její vznik datován do 14 století. Zanikla za války mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. V roce 1471 se uvádí již jako pustá.